Masarykův čechoslovakismus se stal politickou zbraní, pragmatický byl vznik i zánik Československa
Ve čtvrtek uplyne osmdesát let od smrti Tomáše Garrigua Masaryka, který se zasloužil o vybudování samostatného Československa. Dodnes je spojený s myšlenkou takzvaného čechoslovakismu, který v průběhu 20. století sehrál významnou dějinnou úlohu.
„Považuji ho za nedostižného prezidenta. Byl to politik, který integroval lidi,” říká Miloš Hynek, dlouholetý kronikář Masarykova rodného Hodonína. „Splnil velkou úlohu, přestože se v jedné věci mýlil - v otázce jediného československého národa.”
Čechoslovakismus, který vychází z představy o existenci jediného československého národa, se v roce 1918 stal základem pro vytvoření jednotného československého státu.
„Mluvil o Čechoslovácích, ale idea československého národa je mu spíš podsouvána. Podle Masaryka totiž nešlo o národ ve smyslu etnickém, ale ve smyslu státním,” říká ředitelka Muzea TGM v Hodoníně Irena Chovančíková.
„Ideu československé státnosti stavěl na společném soužití, na integraci: na demokratických principech etických a humanitních,” dodává.
Masaryk mluvil o Čechoslovácích, ale idea československého národa je mu spíš podsouvána. Podle Masaryka totiž šlo o národ ve smyslu státním.ŘEDITELKA MUZEA IRENA CHOVANČÍKOVÁ
Čechoslovakismus jako jablko sváru
Masaryk postupoval pragmaticky, když se rozhodl vytvořit společný stát Čechů a Slováků. „Pro náš zahraniční odboj v čele s Masarykem bylo jednodušší prosadit Československo než český stát a slovenský stát. O střední Evropě uvažoval v evropském kontextu, byl skutečný světoobčan a Evropan,” říká ředitelka muzea.
Už pár let po vzniku samostatné republiky ale vyvolával čechoslovakismus problém. „V roce 1922 se objevil první návrh na autonomii Slovenska, pak znovu v roce 1930 a v roce 1938 k autonomii skutečně došlo,” říká historička Zlatica Zudová-Lešková.
„Nenaplněná autonomie Slovenska se stala politickou zbraní v rukou slovenské Národní strany i lidové strany, které se začaly prosazovat na úkor Československa.”
Čechoslovakismus hrál roli i při rozpadu samostatného státu před pětadvaceti lety. „Na české straně to bylo hospodářsko-finanční rozhodnutí, pragmatické stanovisko. Na slovenské straně se údajně pomýlený čechoslovakismus stal zbraní proti Československu. Ale Masaryk za toto nemůže,” uzavírá historička.
