Martin Krátký

Přestože i policejní databázi DNA spravují lidé a může dojít k selhání lidského faktoru – jinými slovy ke zneužití údajů z databáze – Martin Krátký z oddělení genetiky Kriminalistického ústavu Praha posluchače uklidňuje: „V České republice je databáze DNA provozována pouze na chráněných policejních sítích, tedy na těch, na nichž je provozována i databáze daktyloskopických otisků. Mají k ní přístup pouze vybraní policisté – jedná se o maximálně 40 osob v celé republice.“

O tom, že analýza DNA pomáhá při vyšetřování těch nejvážnějších trestných činů, ví minimálně z amerických seriálů každý. V rozhovoru s Hanou Shánělovou však Martin Krátký upozornil i na možnost využít testy DNA pro řešení zdánlivě banálních případů – tak banálních, jako je například krádež autorádia.

Martin Krátký|foto: Alžběta Švarcová

„Podobné případy jsou u nás na denním pořádku. Pomáhá u nich právě národní databáze DNA, kdy jsme díky ní schopni propojit několik případů a dokázat, že je má na svědomí jediný pachatel,“ přibližuje svou práci Martin Krátký.

Představu, že by někdy národní databáze DNA mohla shromáždit vzorky bez výjimky všech občanů, označuje Martin Krátký za utopii. Přesto přiznává, že kdyby taková utopie došla naplnění, počet trestných činů by se velice pravděpodobně snížil. A nezapomíná upozornit: „Ve Spojených arabských emirátech mají projekt za miliardu dolarů, který chce do databáze zahrnout veškerou tamní populaci.“

Kriminalista Martin Krátký|foto: Alžběta Švarcová

Jak vlastně vypadá profil DNA a co se z něj dá vyčíst? I to zajímalo Hanku Shánělovou ve čtvrtek mezi 10. a 11. hodinou. A Martin Krátký odpověděl i na další její a posluchačské dotazy. Zajímá-li vás například to, zda je možné někomu odebrat DNA i proti jeho vůli nebo v čem se americké seriály mýlí, poslechněte si audio záznam celého rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Martinem Krátkým a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.