Marek Vašut

25. červen 2008
Marek Vašut

Do studia Dopoledního Radiožurnálu přišel ve středu herec Marek Vašut. S moderátorkou Lucií Výbornou si povídali o jeho studiích herectví v New Yorku, o rolích v divadle i v českých i zahraničních filmech či o herecké nezávislosti. Bavili se také o velké zálibě Marka Vašuta - fotografování.
Ve čtvrtek 26. června bude hostem novinář, redaktor České televize Zdeněk Velíšek.

Jak úvodu poznamenala Lucie Výborná, Marek Vašut má slavné spolužáky. Po roce 1989 totiž - jako stipendista - studoval na divadelním institutu Lee Strasberga v New Yorku, kde studovali také Marlon Brando či Al Pacino. "Ano, s odřenýma ušima se můžu považovat za absolventa stejné školy," řekl Vašut s tím, že škola pro něj ale už nebyla přínosem. "Její největší sláva spadá do doby těchto hvězd. Já jsem tam přišel v době, kdy byl Lee Strasberg už osm let po smrti. Tehdy tam studovali absolutní začátečníci a já už jsem měl za sebou sedm let v Národním divadle i nějaké filmy. Ale New York, to bylo nejlepší divadlo samo o sobě," vysvětlil Vašut.

V New Yorku Marek Vašut také začal fotografovat. Co ho motivovalo? "Architektura. Mně fascinuje New York svoji architekturou. Tam jsem například pochopil také moskevskou architekturu," odpověděl. Vidí svět jinak, když se dívá do hledáčku fotoaparátu? "V tu chvíli určitě ne. Mně se to přetvoří do 'jinakosti' až na monitoru počítače, protože to je taková moje velká láska," vysvětlil Marek Vašut a prozradil, že nerad fotí lidi. "Vadí jim to a vůbec jsou na mně moc rychlí. Rád fotím architekturu a přírodu, protože si počkám na to správné světlo a uhel. A speciálně, když cestuji a procházím neznámem, tak se snažím moc nefotit. Jednou se mi stalo, že jsem celou zem uzavřel ve fotoaparátu a sám jsem z ní nic neměl," přiblížil Vašut.

Kdy cítil Marek Vašut - jako herec - nějaké uspokojení z práce? "Bylo to při několika málo divadelních hrách. Byla to inscenace s režisérem Kaločem Strakonický dudák. Potom to bylo s režisérem Smočkem - Nebezpečné známosti v Národním divadle. Třetí byla spolupráce s Mirkem Macháčkem na jeho poslední inscenaci. Rád vzpomínám i na spolupráci s Jiřím Menzelem. Byl to Klicperův Zlý jelen. Menzel tam zachoval původní verzi, kde je ještě archaická čeština," přiblížil herec s tím, že rád také vzpomíná na některé filmy. Například Pěsti ve tmě či Román pro ženy.

Spustit audio
autor: Katarína Brezovská