Mámou potmě III

„Není ostuda říct si o pomoc.“ Asistentky pomáhají Šarlotce s kreslením nebo stříháním vlasů

Stříhání nůžkami, první kreslení nebo prohlížení obrázků. To jsou činnosti, které nevidomá Alena se svou dcerou dělat nemůže. Má proto dvě asistentky, které s Šarlotkou pravidelně tráví čas. Teď si s ní listují hlavně v knížkách, do budoucna jí budou pomáhat s domácími úkoly. Jedna z nich se jmenuje Adéla a hlídání má jako brigádu při škole.

„Stříhání nehtů, úprava ofinky, případně aplikace kapek do ucha nebo mastičky do očí,“ shrnuje Alena činnosti, které u ní doma obstarávají asistentky. „Tomu se opravdu vyhýbám, je to z důvodu bezpečnosti. Myslím si, že na hrdinství je vždycky dost času a není ostuda říct si o pomoc.“

Čtěte také

Pomoc od dárců

Asistentky má dvě a platí je díky finanční sbírce z dubna 2021. Aleně a její dceři tehdy přispělo víc než 150 dárců a nakonec se vybralo dvojnásobek peněz, než byl původní cíl. 

Jednou z asistentek je čtrnáctiletá Adéla, která má stejně starou sestru jako je Šarlota a do budoucna by chtěla pracovat s dětmi. Na brigádu k Aleně domů se těší: „Je to super, Lotka je zlatíčko, takže je to docela jednoduché.“ Pomáhá jednou za týden víc než rok.

Určitě to chápe

Dvouletá holčička chápe, že s ní maminka některé věci dělat nemůže. „Třeba nekreslíme, netrháme kytičky,“ upřesňuje Alena. Asistentka většinou nejdřív připravuje svačinu, a to tu, která se hodně krájí. Třeba jablíčka bez slupky.“

Čtěte také

„Jádřince se špatně krájí i mně a slupka také. Takže kdybych byla nevidomá já, tak bych se na to buď vykašlala, anebo bych poprosila právě někoho v okolí,“ potvrzuje Adéla. „Dělám, co je potřeba. Už jsme i stěhovaly skříň z balkonu nebo vyměňuji baterky v ovladači.“

Adéla se snaží učit Šarlotku například barvy, jindy přinese pastelky a kreslí spolu. Asistentka holčičce také čte a doprovází ji na hřiště.

Spustit audio

Související