Mámou potmě II

Prosinec 2020: Šarlotka začala chodit, nastává intenzivnější hlídání

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zvládli jsme to, radují se nevidomá Alena a její dcera Šarlotka po devíti měsících společného života
Předchozí díl
Následující díl

V prosinci začala nevidomé Aleně nová etapa života. Dcera Šarlota totiž začala chodit a v bytě naráží na věci, na které dřív nedosáhla. Venku zas může mamince utíkat. Alena si rizika uvědomuje a dceru se snaží maximálně hlídat. V rámci časosběrného projektu Radiožurnálu taky popsala, jak nevidomí sledují o Vánocích televizní pohádky nebo proč nejí kapra.

Čtěte také

V listopadu a prosinci si Alena vyzkoušela on-line koncertování. Zpěv studovala na konzervatoři Jana Deyla. Úryvky z opery Carmen zazpívala koncem listopadu v rámci projektu Náruč plná písní. Za on-line koncertováním vyrazila na Slovensko.

„Koncertování letos nebylo moc, ale povedlo se. Měli jsme krásné dva koncerty v Bratislavě. Bylo to on-line, bez diváků. Bylo krásné si zazpívat, ale chyběl mi potlesk lidí, reakce, úsměvy, když jsme řekli nějaký vtip... Zkrátka už se moc těším, až budeme zpívat naživo a budeme tam mít reakce lidí,“ popisuje Alena své dojmy.

Kde je Šarlota?

Alena s Šarlotkou o Vánocích. Roční holčička už chodí a Aleně nastává náročné období, kdy ji bude muset hlídat

Když byla Alena na Slovensku, dceru Šarlotu si nechala poprvé přes noc pohlídat. „Tuhle písničku bych chtěla poslat mým chůvičkám, které teď hlídají Šarlotku, a všem lidem, kteří mi pomohli k tomu, abych mohla být tam, kde jsem,“ vzkázala během přenosu.

V prosinci 2020 začíná Šarlota chodit. Pro Alenu to znamená intenzivnější hlídání. „Když ji zavolám, tak zpravidla přijde. Ale stane se, že když má jít spinkat nebo dělat, co se jí nechce, tak se neozve a stojí uprostřed místnosti, přiznává.

Nebo se taky stalo, že jsem ji šla uspat, nesla jsem mléko do postele a tam nikdo, protože se holčička sebrala a zkrátka odešla. Rozhodně nebude hloupá.“

Štědrovečerní večeře

Na Vánoce byla Alena s roční Šarlotou u kamarádky Blanky, které říkají babička. „Máme dneska 24. 12. a my jsme toho s babi moc nenaspaly. Malé jdou najednou čtyři stoličky, takže to byla veselá noc. Ale věřím, že už to bude dobré. Máme tady stromeček,“ svěřuje Alena svému zvukovému deníku.

U sebe doma stromeček kvůli bezpečí dcery nemá a kapra si ke štědrovečerní večeři nedává kvůli skrytým kostem. K bramborovému salátu má většinou lososa.

„K večeři budeme mít tradičně rybu. Já ale stejně jako Šarlota bez kostí. Dát si kapra není pro nevidomého úplně bezpečné a taky by zdržoval všechny ostatní. Takže co se týče kapra, tak toho si dám možná po večeři, po dárcích, k nějaké pohádce,“ vysvětluje Alena.

Čtěte také

Sledujeme pohádky

U pohádek v televizi si Alena zapíná zvukový popis pro nevidomé, díky kterému ví, co jednotlivé postavy na obrazovce zrovna dělají. „Pohádky sledujeme jak klasicky, tak i s komentářem, dodává.

Třeba v Popelce běžný divák sleduje, jak macecha spěchá do kuchyně, kde kuchtík rozbil mísu, a macecha sundavá ze zdi karabáč. Alena a další nevidomí tenhle popis slyší vedle dialogů.

Spustit audio

Související