Malé těleso se blíží k Zemi. Astronomové jsou v klidu, konec světa prý nehrozí
V sobotu 5. března letošního roku dojde k blízkému průletu malé planetky 2013 TX68 okolo Země. Pokud se vyplní nejextrémnější předpověď, odehraje se tento průlet ve výšce pouhých 17000 km nad Zemí, tedy asi 2x blíže, než obíhají geostacionární družice.
Pro astronadšence to zní zajímavě, pro někoho možná hrozivě. Není však důvod k obavám. „Ve skutečnosti ve vzdálenosti od Země k Měsíci proletí v průměru jedna taková planetka za deset dní,“ vysvětluje astronom Petr Scheirich.
Mediální pozornost si planetka 2013 TX68 vysloužila prý vlastně jen proto, že si jí astronomové všimli. Ostatní tělesa přelétnou, aniž bychom o tom něco věděli.
Zabýváme se zkoumáním velkých těles, vysvětluje astronom
Pokud si děláte zálusk na to, že byste planetku někde mohli sledovat, tak vás bohužel zklameme. „Nevíme, kdy přesně proletí a kde přesně bude. Bude to zhruba někdy v úterý,“ vysvětluje astronom Petr Scheirich.
Možná vás zajímá, jak je možné, že astronomové se špičkovým vybavením, které mají k dispozici, planetky nemohou sledovat přesněji. Důvod je jednoduchý: zabývají se sledováním velkých těles a hledáním velkých planet.
Nevíme, kdy přesně proletí a kde přesně bude. Bude to zhruba někdy v úterý.
U malé planetky dokážeme vypočítat zhruba její oběžnou dráhu a velice přesně známe oběžnou dráhu Země. Armageddon se tedy nekoná. V tomto případě je Země (i její pohyb hraje při předpovídání roli) chodcem jdoucím po lávce přes dálnici. A to podle astronomů není nic až tolik vzrušujícího.
A jak je to s opakujícími se radiovými signály, které k nám doletěly z vesmíru? Jsme ve vesmíru sami? I na to se Petr Král ptal astronoma Petra Scheiricha. Poslechněte si celý rozhovor v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.