Lukáš Pulko založil fotbalový klub Mongaguá, aby dal klukům z ulice smysluplnou náplň volného času

27. červen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lukáš Pulko trénuje v Krásném Březně romský fotbalový klub Mongagua

Každý víkend na hřišti v Krásném Březně v Ústí nad Labem trénuje romský fotbalový klub Mongaguá. Založil ho bývalý fotbalista Lukáš Pulko, aby dal děti z ulice smysluplnou náplň volného času. Stejné kluby jsou i v dalších městech, například v Krupce, Jablonci nad Nisou nebo v České Lípě.

Čtrnáctiletý David Biháry právě přišel na trénink. Vidím, že už jsi splavený, takže asi máš už nějakou rozcvičku za sebou.

„Ano, trénovali jsme s dalším trenérem. Dali jsme si rozcvičku a trénovali jsme střely na bránu.“

Proč jsi se dal dohromady s tímhle týmem Mongaguá?

„Začal jsem na tréninky chodit před dvěma, třemi roky. Byl jsem při těle. Koukal jsem se hodně na videa, jak hrají slavní fotbalisté, třeba Messi. Díval jsem se, jak hrají kluci tady, zkusil jsem to a začalo mě to taky bavit,“ vzpomíná David Bihári.

„Mongaguá je brazilské město. Název i kluby vznikly tak, že nám Rodrigo Taverna, futsalista Gardenlinu, který hraje první futsalovou ligu, přivezl ze své brazilské dovolené dětské dresy. Teď už to běží čtvrtý rok. Vznilo to na popud toho, že jsem koukal na kluky, jak si venku hrají. Vlastně si nemají kde hrát. Nemají žádný směr. I ten jsem jim chtěl dát. A Mongagua tohle všechno řeší,“ vysvětluje zakladatel, trenér a bývalý fotbalista Lukáš Pulko. Do ústeckého klubu chodí zhruba třicítka chlapců od 7 do 17 let.

V Krásném Březně trénuje romský fotbalový klub Mongaguá

„Hrajeme přátelská utkání s různými kluby, pravidelně třeba s FK Roma Předlice. 29. června jedeme na třídenní turnaj do Lipska, do Německa. Nevěnujeme se jenom fotbalu, ale chceme, aby měli kluci nějakou motivaci, aby něco změnili, i mezi sebou – ať už venku jako party, nebo i ve škole. Kluci, kteří nemají dobrý prospěch a chování ve škole, pak na turnaje nejedou. Všechny je kontroluju a vysvětluju jim, že škola je to nejdůležitější,“ vysvětluje Lukáš Pulko.

Co když třeba nějakému klukovi fotbal zas až tak moc nejde, ale chtěl by chodit dál na tréninky? Necháte ho, nebo ho vyhodíte?

„Neřeším vůbec to, jestli umí hrát fotbal, nebo ne. Nejdůležitější je, aby se nikde neflákali, aby na ten trénink vždycky došli. Starší kluci, kteří jsou na tom fotbalově líp, tak ty jsem zařadil do futsalových nebo fotbalových klubů, se kterými už dlouho spolupracuju. Fotbal v Neštěmicích, ve futsalu je to Rapid nebo Tiradores. To teď v létě. Dva nebo tři vybraní hráči se v létě dostanou také na tréninkový kemp FK Slovanu Liberec. Mongaguá je něco jako začleňování kluků z ulice do fotbalových klubů.“

Co si myslíte, že by s těmi kluky bylo, kdybyste je nezatáhl do fotbalu? Jak by rostli na ulici?

„Bez fotbalu by byla u těch, kterým je 15 nebo 16 let, byla velká pravděpodobnost, že by spadli do drog. Protože tady se drogy prodávají jako rohlíky. Sami kluci mi říkají, že kdyby tu nebyla Mongaguá, spadli by do drog, začali by kouřit a flákat se,“ vysvětluje Lukáš Pulko smysl sportování.

autor: hau
Spustit audio