Lukáš Jelínek: Bitva o Kavčí hory

Nejčastěji propíranou otázkou dnes je, má-li příští televizní šéf pocházet přímo z Kavčích hor, anebo zvenčí. Pro stabilitu dané instituce může být výhodnější první cesta, ale vyznejte se v tom, když domácí zájemci hlasitě avizují změny, zatímco příchozí odjinud kontinuitu. Za nejpodstatnější nakonec považuji, nakolik bude čerstvý ředitel oddán ideji veřejné služby, nakolik bude zběhlý v teorii a zahraničních vzorech a nakolik půjde o schopného manažera.

Vždyť Česká televize je maxifirma s maxirozpočtem a nedozírným společenským vlivem. Možná také proto bude při výběru hrát nemalou roli politické zákulisí. Nemusíme sice hned věřit zvěstem, že za nitky se chystají tahat političtí vysloužilci Ivan Langer a Jaroslav Tvrdík, ovšem pravděpodobnost, že partajní sekretariáty nezůstanou netečnými, je značná. Zvlášť když se v kuloárech přetřásá, že pravicový premiér Petr Nečas se cítí být atakován roztodivnými kmotrovskými strukturami, a tudíž usiluje i o dohodu s levicovou opozicí.

Přiznám se, že televizní radním složitou úlohu nezávidím. Naštěstí jejich řady počátkem léta rozšířili racionální a světa znalí lidé, navíc se předsedou Rady ČT stal respektovaný dramatik Milan Uhde. Právě on prý trvá na tom, aby kandidátské projekty byly veřejně dostupné. Všichni, laici i odborníci, si tak budeme moci učinit obrázek, zda uspěje člověk nejkompetentnější, či naopak nejservilnější – ať už vůči finančníkům, nebo politikům.

Naše pozornost by každopádně polevovat neměla. Předmětem bitvy o televizního ředitele nejsou jen velké peníze, ale též zachování a zkvalitnění servisu, na který máme jako občané a koncesionáři nárok. Přestože zastánci privatizace tu toho, tu onoho televizního okruhu budou snášet jeden lákavý ekonomický argument za druhým, nesmíme zapomínat, že moderní, kulturní a informované občanství se bez silných médií veřejné služby neobejde.