Louka za louku a čtyři kozy za půl krávy? To je pastevecké handlování ve Švýcarsku
O Švýcarsku se říká, že je to alpská země. Samotný pojem „alp“ ve švýcarské němčině znamená vysokohorskou louku, kde je v létě nejlepší pastva pro dobytek. Když se na podzim krávy shánějí dolů do údolí, je to velký svátek.
Podobně jako opačná cesta na začátku léta, tedy vyhánění dobytka nahoru. Ten čas přišel právě teď. Ve švýcarské vesnici Adelboden navíc musejí sedláci každý rok vyjednávat o tom, na kterou louku krávy vlastně pošlou. Jedna louka totiž uživí jen omezený počet zvířat.
Vždycky jednou ročně začátkem léta, nebo spíše koncem jara, se hlavní ulice v Adelbodenu zaplní do posledního místečka. Všude postávají muži v typických kloboucích, živě spolu diskutují a spousta z nich má v ruce zápisníky nebo papírky. Žmoulají je v ruce, předčítají, něco si na ně píšou. Takhle se totiž vyjednávají práva na dobytek vždycky na nadcházející sezónu.
4 kozy = půlka práva na krávu
Sedlák Oscar je hodně spokojený. Říká, že byl zatím dost úspěšný, pokud jde o letošní vyjednávání. V ruce má malý papírek, na kterém je napsáno „4 kozy“ a jak mi vysvětluje, tak 4 kozy, to je půlka práva na jednu krávu. A aby toho nebylo málo, říká to ještě v pěkném švýcarském dialektu, takže je z toho pěkný guláš.
Sedlák Albrecht říká, že má sice malé stádo, jsou to vlastně jenom jednotlivé kusy dobytka, ale zato má ta práva na dobytek roztroušená po pěti různých horských loukách. Je jasné, že Albrechtovi se nechce šplhat na 5 různých kopců, a ty jsou tady hodně vysoké, takže vždycky každý rok znovu a znovu musí přijít sem a svoje práva si povyměňovat tak, aby mohl vyhnat dobytek jen na jednu louku.
Kdy vyhnat krávy na louku?
Když je na ulici hotovo, jednání uzavřená, tak se všichni přesunou do blízké restaurace. Tam je velké shromáždění a tam se potom všichni pěkně po švýcarském demokratickém způsobu dohodnou, kdy přesně vyženou krávy na horskou louku. Je to vždycky ve stejný den, tak aby někteří chytří sedláci nenahnali svůj dobytek na čerstvou trávu dřív a neměli tak oproti jiným výhodu.
Na horských loukách, to znamená někde ve výšce od 1700 až možná do 2200 metrů zůstane dobytek celé léto. Tady v Adelbodenu je to přesně 77 dní. A protože práva na dobytek jsou historicky daná, jsou zděděná a nedají se jen tak změnit, tak se celý ten kolotoč vyjednávání na ulici v Adelbodenu bude za rok opakovat úplně stejně znovu.
