Londýn. Vítejte na místě, kde šijí nejlepší obleky už od dob Napoleona III.

Majitel salonu Angus Cundey
Majitel salonu Angus Cundey

Skutečný anglický gentleman se nepozná jen podle vybraných mravů a toho, že na něm nejsou patrné žádné emoce. Prozradí ho taky na míru šitý oblek. Ty vůbec nejlepší šijí už více než 150 let v krejčovstvích v londýnské Savile Row. Světový primát patří tamním střihačům a krejčím dodnes. Nechal jsem si vzít míru v podniku Henry Poole, který tradici Savile Row založil.

Ještě než mi krejčí Tom s mohutným navoskovaným knírem začal brát míry, cítil jsem se velmi podobně jako tři fasádníci od Velhartic ve filmu Světáci, když poprvé vstoupili do pražského salonu Adam. A to jsem do Savile Row nezamířil v montérkách. I když je prostředí velmi příjemné a personál jakbysmet, přece jen nejsem ani člen panovnického rodu, ani ruský zbohatlík a už vůbec ne britský premiér.

V krejčovství vládne nostalgie i konzervativní duch

„První královské zmocnění jsme dostali od francouzského císaře Napoleona III. To je trochu paradoxní, protože zakladatel firmy James Poole zbohatl o 40 let dříve na tom, že šil uniformy anglickým důstojníkům v době bitvy u Waterloo,“ vypráví mi dnešní majitel rodinné firmy pan Angus Cundey.

Čtěte také

Na sobě má jak jinak než na míru šitý oblek metodou bespoke tailoring, konkrétně tmavomodrý s decentním proužkem a vestičkou. I laik pozná, že tenhle „štof“ a střih jsou výjimečné.

Interiéry krejčovství

„Už se mi několikrát stalo, že jsem šel po Piccadilly a dokonce u pánů na druhé straně ulice jsem byl schopný poznat oblek Henry Poole. Jinak musím říct, že jsem strašně smutný z toho, jak se dnes i dobře situovaní muži v britské společnosti oblékají, a to i ve srovnání s takovými 60. lety,“ říká Angus Cundey.

Obleky pro Dickense i Churchilla

„My jsme zažili největší rozkvět na konci 19. století. Tehdy chodili muži do práce v dlouhém kabátu, a pak se převlékli do běžného obleku nebo do smokingu, když šli pak na večeři," vypráví zasněně majitel salonu, který smoking v roce 1860 pro prince waleského vlastně vymyslel a ušil.

Hned u vstupních dveří si nejde nevšimnout fotokopie šeku na 15 liber šterlinků, který v roce 1865 vystavil ve prospěch salonu Charles Dickens. U Henryho Poola si ale stejně dobře pamatují i ty, kteří byli s placením na štíru.

To není vosková figurína, nýbrž Tom, který bral našemu zpravodaji míry

„V den, kdy se v roce 1940 stal ministerským předsedou, zaslal náš účetní Winstonu Churchillovi upomínku, že ještě nezaplatil za poslední obleky. Poslal ji už na adresu Downing Street číslo 10. Sir Winston sice záhy zaplatil, ale do Henry Poole už bohužel nikdy nepřišel. Základ jeho šatníku ale byla naše práce a dodnes je k vidění v Churchillově sídle v Chartwellu, který najdete v hrabství Kent,“ říká Angus Cundey.

Výběr ze šesti tisíc vzorků

Vzorkovníky látek zabírají v salonu celou jednu stěnu. Není ostatně divu. Celkem mají klienti na výběr ze šesti tisíc vzorků. Angus Cundey je ochoten se s vámi pohádat do krve, že nejlepší látky dodnes tkají v severoanglickém hrabství Yorkshire.

V Henry Poole si za průměrný oblek účtují kolem tří a půl tisíce liber, což je více než stotisíc korun. Krizi prý trochu pocítili, ale ne nějak dramaticky.

Čtěte také

„U nového zákazníka trváme na třech zkouškách. Standardní doba pro ušití obleku je mezi osmi a 10 týdny. Záleží na tom, jak často můžou klienti přijít. Američtí zákazníci, kteří se v Londýně mihnou jednou za čas, čekají na oblek třeba rok,“ říká mi Tom v přestávce mezi měřením mého hrudníku a pasu.

Hodně prý záleží na tom, jak moc spěchají se svou objednávkou prominentní klienti. Vzhledem k tomu, že Henry Poole šije třeba taky livreje pro služebnictvo královny Alžběty II., se dodací lhůty můžou změnit. Mimochodem, v mém případě zůstalo zatím jen u toho měření. Závaznou objednávku si ještě potřebuju pořádně rozmyslet.


Zvětšit polohu londýnské ulice Savile Row