ON-LINE ROZHOVOR: Deprese je zážitek, který zná asi každý, tvrdí psycholožka Barbora Wenigová
Jaký je rozdíl mezi smutkem, melancholií a depresí? A jak pomoci člověku, který trpí depresí? Také na tyto otázky odpověděla ve čtvrtek klinická psycholožka a psychoterapeutka Barbora Wenigová.
Deprese je poměrně často užívané slovo, možná až nadužívané, což uznává i Barbora Wenigová. Je proto třeba si uvědomit, že deprese není jen špatná nálada, ale ovlivňuje také praktické fungování člověka. „Začíná se izolovat, nemůže vstát z postele a jít do práce,“ vyjmenovává příznaky Barbora Wenigová. „V takovém případě je dobré najít odbornou pomoc,“ zdůrazňuje.
Depresi dělíme na endogenní, tedy vrozenou, a reaktivní. „To je stav, kterým reagujeme na zátěžovou situaci,“ popisuje s tím, že obecně můžeme sledovat nárůst depresivních stavů. Je to dnešní dobou? „Může to být spíš tím, že se deprese lépe diagnostikuje,“ vysvětluje.
Jak však Barbora Wenigová nastiňuje, časy předchozích generací byly také náročné, i když jinak. „Za časů našich babiček byli lidé ve vztazích více zasazení. Dnes je doba výkonná, zaměřená na individualizaci,“ zmiňuje s tím, že metou dnešního člověka je být dobrý a sám si poradit. „Smutek, žal a deprese se nehodí a chceme s nimi rychle něco udělat,“ dodává.
Jak vypadá první návštěva u psychologa? A proč se schizofrenie stále tak stigmatizuje? I o tom se mluvilo mezi 10. a 11. hodinou. Po 11. hodině odpovídala Barbora Wenigová v on-line rozhovoru.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.