Lidová hudba ve středoslovenské obci Hrochoť je od nepaměti spojena s romskými muzikanty

3. červen 2017

Tradiční lidová hudba ve středoslovenské obci Hrochot se od nepaměti spojuje s domácími romskými muzikanty. Nikdo z této obce nezná jinou lidovou hudbu než romskou. Jejím nositelem je starý romský muzikantský rod Paľačovců, ve kterém se hudební nadání doslova dědí z pokolení na pokolení. Šiřitelem romského umění je dnes Vladimír Berky Paľáč, který navazuje na tradici svých předků.

Když se řekne Paľáčovci z Hrochoče, tak se folkloristi hned radují, že si poslechnou svéráznou podpolianskou romskou muziku. Tvoří ji Vladimír Berky Paľáč, jeho synové a synovci. Uchovávají kus romské historie, která i díky nim neleží jen v archívech, ale stále žije. Pokračuje Vladimír Berky-Paľáč.

Vladimír Berky-Paľáč: „Otec také někdy hrával i moderní hudbu. Dá se říct, že naši lidé hrávali každý den, vždy večer. A tak jsme to chytali, poslouchali, ty melodie se nahrávaly do hlavy.

Hrochotská lidová hudba prošla obdobím svého útlumu, ale po letech se opět objevili mladí muzikanti. Ti spolu se svým o generaci starším spoluhráčem, otcem a strýčkem, vytvořili kapelu, která je jedinečným zjevem na poli slovenského folklóru a folklorismu.

Vladimír Berky-Paľáč: „Otec nás dal dohromady a řekl: Jdeme chlapce učit a musíme vrátit nazpět to, co se ztrácí. A to byla velká myšlenka, jsem šťastný, že ho to napadlo. A tak jsme se dopracovali k té kvalitě, která se podobá (není to přesně ta stará hrochotská muzika), a zase to jméno Hrochoti a naší Paľáčovské muziky vešlo do povědomí.
Nejtěžší je pochopit tu muziku a také toho zpěváka. Není to vždy o muzikantovi, ale spíš o zpěvákovi, aby se dobře cítil a vypověděl ten příběh. Hudba to má pěkně podbarvit a dát tomu tu krásnu, jako když malíř maluje obraz. Ale kdyby maloval jednou barvou, tak není tak zajímavý. Ale čím víc barvy je tam, tím je krásnější.“

Májová slavnost v obci Hrochoť

Paní Ivana Berkyová má sice manžela muzikanta, ale hrát v rodinné hudební skupině ji neláká.

Ivana Berkyová: „Měla jsem obě babičky, muž té jedné hrál basu, manžel té druhé na housle. Zazpívala jsem si s nimi, ale hrát – to ne.“

V romské hudební skupině Paľáčovců hraje i syn Vladimíra Berkyho Michal, kterému až postupně přirostla hudba k srdci.

Michal Berky: „S bratrem jsme nevěděli, jestli budeme hrát, neměli jsme to v plánu. Věnovali jsme se sportu, hráli jsme fotbal, a potom po čase jsme otci řekli, aby nám koupil housle, že to chceme zkusit. Tak nám koupil housle a začali jsme hrát. A od té doby nás to chytlo a držíme se.“

Hrochotská lidová romská hudba donedávna patřila mezi nejrázovitější a stylově nejčistší na Slovensku. Svojí technickou úrovní zaujímali chrochotští muzikanti přední místo nejen pod Poľanou, ale i v širším okolí. Proto nepřekvapuje, že v minulosti si velký znalec slovenské lidové písně Karel Plicka vybral hrochotské muzikanty s několika zpěváky do pražského studia, aby s nimi nahrál hrochotské písně a zaznamenal je na dvou gramofonových deskách. Opět Vladimír Berky-Paľáč, podle kterého je pro muzikanta důležité hrát s duší.

Vladimír Berky-Paľáč: „Hrát s tou duší znamená něco prožít, vžít se do toho textu a té melodie, o čem hraji, vidět to v tom okamžiku, kdy to hraji a cítit to v žilách. A tehdy vám opravdu naskočí husí kůže, jak se říká – postaví se chlupy a někdy i vytrysknou slzy.“

Májová slavnost v obci Hrochoť

A na co jsou členové rodiny Berkyovců hrdí:

Ivana Berkyová: „Jsem hrdá na své syny, že tak umí hrát, i na svého manžela, že se tak uchytili a drží se spolu.“

Michal Berky: „Jsem hrdý na to, že jsem Cigán.“

Vladimír Berky-Paľáč: „Jsem hrdý na své předky, bez nich bychom tady nebyli. Oni nám postavili velkou loď a my už se jen na této lodi plavíme po tomto světě.“

autor: mst
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.