Lidem občas říkáme, že mohou zachránit život, přibližuje operátorka tísňové linky

Rozrušeného člověka, který volá na tísňovou linku, se snaží především uklidnit – na některého stačí pouze ztišit hlas, jindy je nutné zakřičet a říci, že pokud nepomůže, tak pacient může také umřít. „To ho postaví do latě a začne konečně spolupracovat,“ vysvětluje.

Z letité zkušenosti dobře ví, že mnoho lidí je ochotno pomoci, stále jich je ale dost, kteří se bojí… A k jakým chybám dochází nejčastěji? Problémy jsou například v poloze postiženého – lidé je dávají často do stabilizované polohy, tedy na bok, a nevidí, zda dýchá.

Komplikace nastávají také v případech, kdy se volající nachází uprostřed lesa. Záchranná služba si ale musí ve všech případech nějak poradit. „Hodně se vyptáváme, kudy do lesa vešli,“ vysvětluje. Dobrou pomůckou je aplikace Záchranka pro chytré telefony. Volající navolí místo, kde se nachází, stiskne bod, který hu zlokalizuje.

Čtěte také

Jan Fojtlová získala ocenění Nejlepší záchranářský čin roku 2015 za to, že vedla záchranu ročního dítěte, které se dusilo hroznovým vínem. „Volaly rozrušené ženy, které si všimli, že holička nedýchá,“ vzpomíná s tím, že začaly s vypuzovacím manévrem, po kterém holčička začala dýchat a při příjezdu záchranné služby už plakala.

Asistovala také u případu porodu. „Tatínek zavolal, že vidí hlavičku, tak jsme poradili, ať si maminka lehne, a dítě už bylo na světě, v cuku letu,“ usmívá se. Pupeční šňůru ale nedoporučují přestřihovat, jenom zaškrtit – dítě se zabalí do plínek a počká se do příjezdu sanitky.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.