Lidé znají Radegasta. Ale jenom kvůli pivu. O slovanských bozích vědí pramálo, říká režisérka pohádky Největší dar
Platí za uznávanou zpěvačku lidových písní za doprovodu cimbálových muzik. Spolek pro zachování valašských tradic jí udělil titul valašská dcerka za propagaci Valašska v kultuře a umění. Daří se jí ale i na režisérském poli. Její pohádka Největší dar je právě k vidění v českých kinech. Co pro Martu Gerlíkovou znamenají tradice? A proč se rozhodla pro žánr pohádky?
Spolu s Vámi režírovala nejnovější pohádku Největší dar ještě Daria Hrubá. Jaké to je, když pohádku režírují dvě ženy?
Tak já si myslím, že když si to precizně připravíte dopředu, jde to potom hladce. My jsme to měli s Dariou rozdělené. Daria perfektně vedla plac a herce. Já jsem byla u monitoru. Společně jsme jezdili na lokace. Daria jezdila ke mně na Valašsko a domlouvali jsme se, jak budeme točit, co budeme točit, kdy a jak. A bylo to skvělé.
Valašský král Bolek Polívka hraje ve vaší pohádce roli nejvyššího boha Svarožice. Co je to za boha? A obecněji jací jsou slovanští bohové?
Svarožic je popisován jako bůh Slunce a je to syn boha Svaroga. Slovanští bohové v předkřesťanské době ovládali velkou část střední Evropy. Byly to bohyně ročních období, Oseň, Vesna, Živa a Morena. Z mužského zastoupení je to bůh Černobog, Perun, Veles, a Stribog.
Kdy přišel nápad natočit pohádku o tom, jaké by to bylo, kdyby nebyl dodržen řád vesmíru?
To vám řeknu úplně přesně. Bylo to 1. června roku 2016, kdy jsme měli premiéru mého prvního filmu Děda. A já jsem tam tehdy před celým sálem slíbila, že Valašsku věnuji ještě pohádku. A potom už se rozjela čtyřletá jízda.
Čím to je, že zrovna v Beskydech je mytologie tak svébytná, odlišná, jedinečná. Ví se o ní víc?
Silnější je to hlavně proto, že máme na Pustevnách kopii sochy Radegasta od známého sochaře Albína Poláška. Stovky tisíc lidí navštíví Pustevny, ale Radegasta mají zafixovaného spíše díky dobrému moku, ale o mytologii toho moc nevědí. Takže i proto vznikla pohádka Největší dar, aby lidé věděli, že tady ti bohové byli a že s nimi byli naši předci spjatí.
Jak to máte vy, když se z vaší terasy díváte na Radhošť? Jak vám je?
Jsem ráda, že můžu žít na Valašsku a v Beskydech a že mě Radegast ochraňuje.
Nikdy to ale nebyl bohatý kraj, lidé tam museli být skromní. Zůstává ta skromnost v lidech dál?
Já si myslím, že zůstává, ano, ano. Myslím si, že lidé na Valašsku jsou skromní, vděční a přátelští. Mají srdce na pravém místě a myslím si, že to srdce jsme dali také do té pohádky.
Čtěte také
Roli Radegasta měl původně ztvárnit František Segrado...
Franta ale bohužel během natáčení onemocněl a po natáčení zemřel. Velmi rychle jsme se museli rozhodnout, koho do jeho role přeobsadíme. A Franta tehdy říkal: Já vám to nedovolím, já to chci hrát. Jenže my jsme potřebovali, aby Radegast chodil a podal nějaký výkon, což Franta potom uznal. Už by to nezvládl. Takže jsme mu nabídli Pavla Nového, kterého měl strašně rád, a Pavel naopak měl moc rád Frantu. A na to Franta přistoupil.
Vy jste v několika rozhovorech řekla, že Frantovi vděčíte za mnohé. Co vás naučil? Kdo jste díky němu?
Franta mě naučil pokoře. Projekty, které jsem měla možnost dělat, jsem dělala i díky němu, protože mě seznámil s mnoha lidmi a chodil se mnou za sponzory. Franta byl takový bohém, skvělý člověk.
Natočíte o něm dokument?
Chci. Určitě, chci. Už mám dokonce napsaný námět, ve kterém je kus Valašska i kus Frantovi cesty, jak zpíval v Národním divadle s panem Horáčkem. Vlastně jeho celoživotní cesta.
Jaké tradice jsou dodnes na Valašsku živé? Co je pro Martu Gerlíkovou největší dar? Jaké kouzlo v sobě ukrývá pohádka? A co ji naučila Jarmila Šuláková? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Valašsko vyhledávají filmaři především kvůli krajině a dřevěným chalupám
Nejoblíbenějšími lokalitami pro natáčení jsou pro filmaře na Valašsku hlavně Velké Karlovice a areál Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
-
Do role přestárlého Prince Mamánka obsadil sám sebe. Charles je ještě o něco starší, směje se Budař
Při svém celovečerním režijním debutu si Jan Budař střihl hlavní roli, ilustroval knížku i vytvořil zvukovou kulisu. Jak pevnou rukou jako režisér nad herci vládne?
-
Chtěli jsme udělat fantasy, ale držet se českých kořenů, říká režisér Princezny zakleté v čase
Do kin vstupuje fantasy pohádky Princezna zakletá v čase 2. „Zahraniční inspirace tam je, ale věřím, že je z toho pořád cítit česká pohádka,“ říká režisér.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka