Leopold Hilsner není vrah Anežky Hrůzové. Mám důkaz o rozporech ve spisu, soud ho může znovu otevřít, odhaluje badatel Mareš
Jaroslav Mareš je reportér, badatel, spisovatel. Na pultech knihkupectví se v příštích dnech objeví jeho nová kniha Největší záhady zločinu. „Když se do toho člověk ponoří, snaží se odstranit legendy a zbude tam malý zbyteček – racionální jádro, něco, co se skutečně stalo, a nevíme, jak to bylo. Pokoušet se to pospojovat, aby to dávalo smysl, to je úžasná práce, hrozně mě to baví,“ popisuje svou práci se záhadami Jaroslav Mareš.
Pátek třináctého – pro mě den jako každý jiný. Když to řeknu vám, váže se k tomu nějaká myšlenka, zkušenost nebo nějaké datum?
Já mám vždycky smolný den pondělí třináctého. Pátek třináctého ne. Přišlo mi docela vtipné, zajímavé, že jste mě pozvali právě dnes. Letos v lednu byl pátek třináctého a já jsem se rozhodl, že se začnu věnovat případu Leopolda Hilsnera. Nějak se nám ty pátky hezky sešly.
Jinak když se řekne „pátek třináctého“, tak už se v badatelově mysli neozve žádné datum z historie?
Tak maximálně pátek 13. října roku 1307, kdy Filip IV. Sličný rozhodl o likvidaci templářského řádu a od té chvíle má pátek třináctého špatnou pověst.
Vy jste vydal knížku Největší záhady kriminalistiky, teď na ni navazují Největší záhady zločinu, které vycházejí příští týden. Tam se dozvím o tom, kdo zabil Anežku Hrůzovou? Jinými slovy zločin v Polné...
Záhadami kriminalistiky jsem začínal. Bylo mi líto, že jsem musel nastudovat dva tisíce stránek spisu a pak z toho byla osmiminutová reportáž, kde se objevily dva tři dokumenty. Říkal jsem si – to je přece tolik zajímavých věcí... Tak jsem to začal zpracovávat.
Čtěte také
Teď jsem se k tomu po šesti letech vrátil, že se mi nashromáždily další případy, a tam jsem se rozhodl, že budu trošku troufalý, že záhady nejen popíšu, ale pokusím se je i trošku vyřešit, nabídnout čtenáři vysvětlení, jak to mohlo být, kde je mezera ve vyšetřovacím spisu. Troufám si tvrdit, že ve značné části případů se mi podařilo přijít na to, jak to pravděpodobně podle všeho bylo...
Kdo zabil Anežku Hrůzovou?
Na samém počátku bylo podezření na to, že Anežku zavraždil její starší bratr. Tohle podezření se prověřovalo několik hodin, než někdo vyřkl, že Anežka byla podkošerována. Anežka nezemřela na místě, kde byla nalezena. Je tam několik věcí:
Anežka údajně zmizela ve středu, když šla domů, a údajně byla zavražděna cestou domů. Jenomže ve čtvrtek, když Anežčino tělo mělo ležet v lese, pršelo a v sobotu ráno, když ji našli, její tělo bylo suché.
Zároveň, když ve středu večer zmizela, její matka nahlásila zmizení až v pátek, přestože Anežka nikdy předtím nenocovala mimo domov.
Ve čtvrtek ráno její starší bratr šel do Polné, přesto se na Anežku v salónu, odkud odešla, nezeptal.
A v pátek, když šla matka nahlásit její zmizení, se byla zeptat v salónu, kde je Anežčin košíček. Když se jí soudce ptal, proč se nezeptala na Anežku, tak řekla: „Já jsem myslela, že je v zadní místnosti.“ No dobře, ale když šla nahlásit její zmizení, proč si myslela, že je v zadní místnosti a zeptala se pouze na její košíček?
Její starší bratr chtěl prodat dům, ve kterém bydleli, na kterém Anežce dlužil. Anežka nesouhlasila. Poté, co byla zavražděna, její bratr dům prodal. Tohle všechno vyšetřovatelé přehlédli.
Vrátíme se ještě k hilsneriádě, k zločinu v Polné a Anežce Hrůzové, nebo máte pocit, že už jste všechno řekl?
Rozhodně ne, protože já teď doufám, že po 125 letech je největší šance, aby se česká justice, pro kterou je Leopold Hilsner vrah, k tomu konečně postavila. Zeptal jsem se, jestli se nedochovaly nějaké materiály v četnické stanici v Polné, a dozvěděl jsem se, že se 124 let nikdo nezeptal, jestli existují. A našly se materiály, které potvrzují, že korunní svědek v případě Leopolda Hilsnera je podvodník.
Čtěte také
Dostal jsem se k vyšetřovacímu spisu, kde jsem našel neuvěřitelné rozpory. Zjistil jsem, že svědci, kteří pomohli Hilsnerovi do cely smrti, ho ve skutečnosti vyviňují. Tak jsem na státní zastupitelství poslal, na co jsem přišel, a v tuhle chvíli Vrchní státní zastupitelství v Olomouci rozhodlo o tom, že Krajské státní zastupitelství to má prověřit a rozhodnout. Je šance, že by se ty rozpory mohly znovu posoudit, a je šance, že bychom se konečně s touto obrovskou nespravedlností mohli vyrovnat a mohlo by se oficiálně říct, že Leopold Hilsner není vrah Anežky Hrůzové.
Čím Jaroslava Mareše zaujala studna ve Vonoklasech, známá ze seriálu 30 případů majora Zemana? Jak probíhalo jeho bádání a k čemu s kolegy dospěl? Proč si lidé nechtějí nechat vzít svůj výklad dějin? A dá se všechno vysvětlit rozumem? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Kriminalista Mareš: Případ klánovického vraha byl majstrštyk, dělali jsme na tom dva roky
„Vyšetřovat vraždy byl můj sen – být v prostředí, kde se něco děje. Jeden den jste mezi bezdomovci, druhý mezi bankovními úředníky,“ říká bývalý kriminalista Josef Mareš.
-
Z vrahů a zločinců se dělají celebrity, přiznává autor knihy o sériovém vrahovi Roubalovi
Publicista Ondřej Krotil věnoval bádání kolem Roubalova případu z 90. let půl roku života. Co nového odhaluje ve své knize Zabiju tě pro pár stovek?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.