Legendami opředené Západní jezero

Je brzy ráno, a tak šplouchání vody rozrážené dlouhým veslem umístěným na zádi pramice je jediným zvukem na jezeře, které už po několik staletí nese název Západní. Ze tří stran ho obklopují hory, ze čtvrté město Chang-čou pomalu vystupující z ranního oparu. A právě metropole provincie Če-tiang, která v minulosti bývala proslulá především díky produkci hedvábí a zeleného čaje i jako výchozí bod světoznámého Velkého kanálu, je dnes vyhledávána zejména právě kvůli legendárnímu Západnímu jezeru.

"Tyhle tři věže vystupující z vody postavily tři rybí příšery, které tu v dávné minulosti žily. Tak to aspoň líčí jeden z příběhů o počátcích existence jezera. Ve skutečnosti však jde o zařízení monitorující výšku hladiny. Samotný název, který se používá zhruba od konce 1. tisíciletí našeho letopočtu, získalo díky tomu, že se nachází západně od města Chang-čou," vypráví majitel jedné z loděk brázdících vodní plochu o rozloze více než šest kilometrů čtverečních.

Legend vztahujících se k jezeru Si-chu, jak se v čínštině nazývá, zejména pak k jeho vzniku, je mnoho. Podle jedné bylo původně drahokamem, který spadl z nebes. Jiná zase tvrdí, že je převtělením Si Š', jedné ze čtyř největších starověkých krásek císařství označované za Kleopatru Říše středu. A ženská postava hraje hlavní roli i v dalším smyšleném příběhu.

"Kdysi tady žil obrovský had. Když mu bylo 1800 let, rozhodl se proměnit v krásnou mladou dívku. Ta si poté chtěla vzít za muže mladého učence. To ale bylo zakázáno. Proto jeden buddhistický mnich nechal převtěleného hada uvěznit v pagodě Lej-feng tyčící se nad jezerem. Nakonec došlo k velké bitvě s vodními živly a bytostmi, které dívku osvobodily," líčí má průvodkyně slavnou legendu, která je znázorněna i na stěnách pětipatrové pagody.

Skutečnost je ovšem mnohem prozaičtější. Si-chu je dílem matky přírody, když se postupně vytvořilo jako laguna na řece Čchien-tchang. Jeho současná podoba je sice asi dvakrát menší, než před 1200 lety, na kráse mu to ale vůbec neubírá, naopak. Stovky klenutých můstků, altánů, pagod i chrámů zdobí břehy jezera, které vždy opěvovali hlavně básníci.

Poetické názvy jednotlivých zákoutí však vymýšleli i císaři: Lotus ve vánku, Poslouchání žluvy, Zář zapadajícího slunce nebo Tři jezírka, ve kterých se zrcadlí měsíc jsou jen některé z nich.

Prakticky po celý rok je navštěvují milenci i dumající filozofové. Nadšení nad jejich krásou v minulosti neskrýval ani slavný Marco Polo, k rekreaci je pak využívali i čínští vládci. Ti minulí i současní.

"Když měl Ťiang Ce-min přijet do Chang-čou v roce 2002, postavili pro něho luxusní loď za pět miliónů jüanů. Plavidlo má tvar obřího pozlaceného draka, na jehož hřbetě je umístěn dvoupatrový dům zakončený typicky zahnutou střechou. Nechybí ani balkon a vnitřní prostory jsou pochopitelně klimatizovány. Čínský vůdce ale nakonec nedorazil," dozvídám se.

Loď v přepočtu za 15 miliónů korun tak po většinu roku kotví v přístavu a dotváří panorama jezera v pozadí s pagodou Lej-feng. Soukromá plavidla měl k dispozici i zakladatel ČLR Mao Ce-tung, většinu času prý ale trávil za zdmi rezidence, která je dodnes běžnému smrtelníkovi nepřístupná.

Po přistání se vydávám po jedné ze dvou promenádních hrází lemovaných vrbovými alejemi, broskvoněmi a bambusem. Chybět nemůže ani oficiální rostlina města Chang-čou, vonokvětka. Na vodě plují divoké kachny, spatřit lze i ledňáčka a pod hladinou se prohánějí kapři.

Ranní klid je ovšem ta tam a já se musím proplétat davy lidí. Západní jezero je holt jedním z nejvíce navštěvovaných míst v celé Číně. Pochopitelně mám na mysli to pravé, originální, které dalo jméno dalším 35 jezerům, mimochodem i dvěma v metropoli Pekingu. A i proto dnes nechybí ani na jedné z čínských bankovek.