Larsson, Mankell nebo Lapidus? Švédské detektivky jsou kritikou společnosti, říká Dagmar Hartlová

Polární hvězda je symbolem, který svítí na obloze a nikdy nezapadá, přiblížila ve vysílání Radiožurnálu moderátorce Lucii Výborné a posluchačům. Zmíněný řád vznikl v době osvícenství.

„Měl představovat moudrost člověka. Původně měl černý pás, který symbolizoval nevědomost,“ popisuje Dagmar Hartlová, která byla prý úplně v šoku, když se dozvěděla, že ocenění dostane. Z rukou švédské velvyslankyně v Česku Anniky Jaganderové ho převzala na sklonku roku 2014.

Když se řekne Švédsko, mnohým se vybaví příroda a důraz na ekologii a také detektivky. Ty se ve Švédsku začaly psát už v první polovině 20. století. „To, co dělá ze severských detektivek pojem, je sociální kritika,“ připomíná Dagmar Hartlová. „Detektivka se stala sociálně kritickým románem, nahradila ho,“ dodává s tím, že první zástupci kritické detektivky byli Maj Sjöwalová a Per Wahlöö, kteří začali psát koncem 60. let.

Čtěte také

Na ně navázal také například Henning Mankell s postavou komisaře Kurta Wallandera a později Jens Lapidus, představitel takzvaného Stockholm Noir. „S jeho knihami přišla brutalita a téma organizovaného zločinu, který ve Švédsku nikdy nebyl a se kterým se dnes Švédové chtějí poprat,“ přibližuje.

Řád polární hvězdy získala Dagmar Hartlová na základě rozhodnutí švédského krále Karla XVI. Gustava|foto: Šárka Ševčíková

Jsou Švédové skutečně tak chladní, jak se o nich říká? Jak se ve švédštině vyslovuje ö, ä nebo å? A jaký je básník a nositel Nobelovy ceny za literaturu Tomas Tranströmer? Ptala se moderátorka Lucie Výborná.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.