Lance odhalil bombu nastraženou na New York
Zachránce z Times Square. Tak říkají pouličnímu prodavači, který si nedávno všiml bomby nastražené v autě v samotném srdci Manhattanu v New Yorku. Jmenuje se Lance Orton, je veterán z Vietnamu a už řadu let prodává trička. Jaký je to pocit, když se o vás začne svět zajímat a zatelefonuje vám i samotný prezident Barack Obama?
Times Square, New York, všední den pozdě odpoledne. Davy turistů i místních proudí ve všech směrech, zácpa na 7. avenue signalizuje začínající dopravní špičku. Napadá mě, proč by právě tohle místo, přezdívané křižovatka světa, mělo někomu vadit? Proč by právě sem chtěl dát bombu, aby zabíjel desítky, možná stovky nevinných lidí? Přesto se o to někdo 1. května pokusil.
„Seděl jsem tady na židli a támhle to auto stálo,“ ukazuje mi Lance Orton na rohu 45. ulice a 7. avenue místo, kde uviděl nastraženou bombu, která měla podle plánu vraždit. O prvenství v ostražitosti se sice ucházeli i dva další pouliční prodavači, ale teď je i podle místního tisku zřejmé, že právě Lance byl opravdu tím, kdo spustil poplach jako první.
„Podíval jsem se doleva a viděl jsem auto, ze kterého se trochu kouřilo. Nejdřív mě to nijak nezaujalo,“ vzpomíná. Když se však Lance podíval znovu, kouřilo prý jak blázen. Nedaleko stáli tři policajti, dva pěší a jeden na koni. Zabývali se davem lidí, který tančil na protějším chodníku, a kouřícího auta si nevšimli. Lance pochopil, že hrozí skutečné nebezpečí, a vyběhl za policistou na koni.
Volal na něj, ať se podívá na to auto. On to udělal a hned řekl, že bude nejlepší místo evakuovat. Lance pak s kolegy pozoroval dění z přilehlé pasáže, kde byli proti případnému výbuchu krytí solidní zdí. Viděli robota, který auto otevřel, pyrotechnický tým i specialisty z FBI. Stáli tam celé hodiny a Lance si teprve potom naplno uvědomil, jak vážné to bylo, protože pyrotechnici vytáhli z auta tři propanové nádrže, dva kanystry plné benzínu a časovací zařízení se střelným prachem.
„Kdyby to odpálil pořádně, stovky lidí by umřely a škody na majetku by se počítaly na milióny. Děkuji Bohu, že to nevybuchlo, protože bych tady nestál a nepovídal si s tebou,“ říká Lance.
Cynik by mohl podotknout, že kdyby bomba byla nastražená opravdu dobře, už bych si s Lancem tak jako tak nejspíš nepovídal. Jeho varování bylo určitě správné a občansky uvědomělé, ale v případě lépe naplánovaného útoku by na něj prostě neměl čas. Američané jsou mu i tak vděční a Lance to uslyšel přímo z Bílého domu ve Washingtonu.
Seděl právě v limuzíně a jel za starostou New Yorku Bloombergem na radnici na tiskovou konferenci. Mluvil by s vámi rád prezident, řekla do telefonu nějaká paní Lancovi, který to nejdřív považoval za žert, proto se znovu zeptal, kdože mu to volá.
Opravdový prezident? zeptal se Lance a dostalo se mu ujištění, že ano. Barack Obama pro něj měl slova díků a povzbuzení. A tak se ptám, jak se Lance cítil. „Bylo to pro mě to nejlepší na celém tom poprasku,“ říká Lance o telefonátu amerického prezidenta. Cítil se prý, jako kdyby se vznášel.
Teď připravuje knížku o svém dřívějším životě. Příběh si šetří pro ni, a proto mi o sobě neřekne víc, než že sloužil ve Vietnamu a jako veterán dostal před dvaceti lety povolení prodávat trička na Times Square. Jedno si od něj za tři dolary koupím a nechám si ho taky podepsat. Lance Orton asi není typický hrdina, ale přinejmenším tohle si za rozhovor pro české posluchače určitě zaslouží.
