Ladislav Míka vzpomíná na začátky Jizerské 50: Závodíte, ale pořád tam je zážitek
Poprvé v roli diváka! Ladislav Míka stál – kromě letošního klání – jako jediný na startu všech ročníků závodu Jizerská 50. V improvizovaném studiu Radiožurnálu v Bedřichově zavzpomínal na samotné začátky závodu a jak se tehdy běžkovalo.
„Když mi bylo 75 roků, tak jsem zjistil, že mi rapidně ubývají síly a že už nestačím jezdit pod čtyři hodiny, jak jsem byl zvyklý,“ vysvětluje 77letý nestor závodu důvody, proč se letos nezařadil do bílé stopy.
Kromě prvních tří ročníků si ze všech závodů uchovával startovní čísla, a tak moderátorku Michaelu van Erne zajímalo, jak vzpomíná na samotné začátky a vznik legendárního běžkařského závodu. Nikoliv náhodou se určitým způsobem pojí s horolezeckým a vodáckým sportem.
„Po hřebenech Krkonoš se jezdil 70kilometrový závod desetičlenných družstev, a horolezci dávali do kupy společně s Jičínskýma a dalšíma několik družstev. Vždycky byly dohady, kdo do kterého družstva patří. A takhle vlastně vznikla Jizerská 50 – aby každý na 50kilometrové trati ukázal, jak je na tom, a podle toho byl zařazen do družstva,“ vysvětluje.
Voda a lyže
Pro může být překvapením, že lyže a voda, jak říká Ladislav Míka, patří k sobě. „Jako oddíl jsme měli chatu Ahoj na Hrabětické louce. Celou zimu jsme ji využívali pro přípravu na to léto, jezdili jsme na běžkách po Jizerkách… Pak k tomu přišlo i to závodění,“ vysvětluje s tím, že zkušenosti na běžkách bohatě zúročil i v rychlostní kanoistice, ve které se angažoval.
„Na běžkách ruce krásně posílíte, a to potřebujete na vodě – ruce, ramena, záda. Příprava na běžkách k vodě patří i z tohoto hlediska,“ popisuje.
Jak vypadala před 40 a 50 lety běžkařská výstroj? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Základ úspěchu je sportovat s partou a pořád být v pohybu, říká běžkař Jaroslav Haupt
Často chodí plavat a každou volnou chvíli trénuje na běžkách. Jaroslav Haupt se letos chystá znovu na Jizerskou padesátku, kterou vloni zajel za čtyři a půl hodiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.