Kyberútoky na české univerzity nejsou neobvyklé. Motivací je výpalné, data i patenty
Zítra vyprší lhůta, do kdy má brněnská Univerzita obrany zaplatit výkupné za ukradená data. Útočníci školu napadli v září, minulý týden zveřejnili seznam 150 tisíc souborů, které údajně mají a zveřejní, pokud nedostanou zaplaceno. Případ rozebíráme s redaktory pořadu Antivirus Janou Magdoňovou a Janem Cibulkou.
„Útočníci zveřejnili jen seznam – nevíme, jestli říkají pravdu, obvykle ji neříkají–, nicméně pokud by měli to, co mají na seznamu, jsou to třeba mailové schránky zaměstnanců univerzity, nebo třeba dokumenty z Fakulty vojenských technologií,“ říká Jan Cibulka.
Čtěte také
Vše vyšetřuje Vojenská policie, zajímá se o to Vrchní státní zastupitelství v Olomouci i Státní úřad pro ochranu osobních údajů. „Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o tom samozřejmě ví, ale vyjadřovat se k tomu nebude,“ dodává Magdoňová.
Nicméně škoda už byla napáchaná, a kdyby škola zaplatila, zločincům se nedá věřit.
„Pokud budou data zajímavá, tak je přeprodají. Otázka je, co přesně v dokumentech bylo, tisíce jich nemusí mít žádnou cenu, ale jeden seznam například účastníků kurzu pro zpravodajce může být problém,“ upozorňuje Cibulka.
Rozhádali se kvůli Ukrajině
Už minulý týden se k útoku přihlásila hackerská skupina Monti, která funguje od června 2022. Podle bezpečnostního experta z firmy Excello Boris Mutina jde o bývalou skupinu Conti, která se rozpadla.
„Rozhádali se kvůli válce na Ukrajině, protože chtěli podpořit Putina, to se nelíbilo všem členům, tak se rozpadli,“ vysvětluje Magdoňová.
Původní skupina útočila na maloobchod a pojišťovací firmy, následná skupina útočí spíše na státní instituce, právnické osoby. „Univerzita obrany není jediná, na kterou zaútočili, víme třeba i o univerzitě v Aucklandu.“
Výzkumná data a patenty
Kyberútoky na české univerzity nejsou neobvyklé. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nemůže být konkrétní, ale přiznává, že v Česku došlo k několika útokům nejen na univerzity, ale i na výzkumné organizace.
Čtěte také
„Tam motivace kromě výpalného za navrácení poškozených souborů může být v tom smyslu, že jde o snahu ukrást výzkumná data, patenty, zneužít infrastrukturu výzkumných zařízení k těžbě kryptoměn,“ přibližuje Cibulka.
Kyberzákon
Mají univerzity možnost se bránit? V první řadě investovat do kvalitního zabezpečení systémů. Některé univerzity už spadají pod kybernetický zákon, takže ty to musí řešit už ze zákona.
„Až vejde v platnost nový kyberzákon, měly by pod něj automaticky spadat všechny univerzity,“ přibližuje Magdoňová, podle které třeba Masarykova univerzita pravidelně zveřejňuje pro své zaměstnance a studenty varování před podvodnými e-maily, které se jim objevují ve schránce. Nebo se je snaží vzdělávat.
Související
-
Vanda a Eda v onl@jn světě. Jak se neztratit na internetu?
Eda chtěl k narozeninám štěně, ale nakonec dostal super mobil. Jak si poradí s nástrahami online světa? A jak to s ním bude prožívat jeho dvojče – sestra Vanda?
-
Jak přežít v kybersvětě. Co by měl znát každý rodič, než vypustí dítě do digitální džungle?
S nástrahami online světa se často neumí vyrovnat ani dospělí. Jak na ně připravit děti? Poslechněte si rady a tipy v novém seriálu Radiožurnálu.
-
„Aktualizujte zařízení, zálohujte data ve více kopiích.“ Jak se bránit proti kyberútoku?
Po kyberútoku nesčítáme škody jenom na svém počítači, říkají redaktoři Antivirusu. Kolik stojí kyberútok? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.