Kůrovcová kalamita už druhý rok zpomaluje. Nejvíce zasažena ale zůstává Vysočina, upozorňuje ředitel Ústavu pro úpravu lesů
Kůrovcovou kalamitu se v Česku daří zvládat, dokládají to data státního podniku Lesy České republiky. Množství zpracovaného napadeného dřeva se poslední tři roky snižuje. Například letos lesníci zpracovali tři miliony metrů krychlových kůrovcového dřeva, ještě loni to bylo jednou tolik. Nejpostiženějším krajem je stále Vysočina. „Škůdci tam mají bohatě prostřený stůl, v regionu se nachází hodně smrků,“ popisuje ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Jaroslav Kubišta.
Související
-
Pozor, po kůrovci přichází klikoroh. Proti kalamitě jihočeští vědci bojují speciálními kelímky
Kůrovcová kalamita dala zelenou dalšímu škůdci. Klikoroh borový ničí sazenice na pasekách po kůrovcové těžbě po celé republice.
-
Konec kůrovce v Čechách? Čeští vědci vyvinuli unikátní repelent, funguje na ryze přírodní bázi
Čeští vědci vyvinuli novou směs látek, která funguje jako repelent proti kůrovci. Základem jsou přírodní látky z mladých smrků a listnatých stromů.
-
O sazenice smrčků není zájem. Pěstitelé chtějí listnaté stromy
Na 14 místech v Česku dnes lidé vysázejí tisíce stromků. Takzvaný Den za obnovu lesa má zmírnit následky kůrovcové kalamity.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
