Kudy vede cesta bezpečného jádra? Martin Ruščák nastiňuje výhody jaderných reaktorů IV. generace

K velké havárii jaderné elektrárny také došlo v roce 2011 v japonské Fukušimě, avšak za jiných okolností. „Od kultury bezpečnosti, která byla příčinou v Černobylu, se dostáváme ke kultuře designu,“ vysvětluje. Počítalo se s tím, že může přijít vlna tsunami, ale došlo k zanedbání – bariéry byly postaveny na 8 až 9 metrů, ale vlna měla 15 metrů.

Svět se v přístupu k jaderné energetice dělí. V Evropě vyznává jádro 14 států, dalších 14 jadernou energetiku nemá. Číňané potřebují čistou energii, proto dnes staví na 20 jaderných elektráren, zato Německo buduje nový průmysl, ve kterém ve světě se stává jedničkou. „Výstavba větrníků je obrovskou obchodní příležitostí,“ vysvětluje.

Čtěte také

Výzkum jaderné energetiky v Česku pokračuje třemi směry – podpora bezpečné provozování stávajících technologií, práce na nových technologiích takzvané čtvrté generace a technologie fúze.

Program, který se zaměřuje na technologii reaktorů chlazených roztavenými fluoridovými solemi, má podle něj velikou výhodu – jedná se o beztlakovou technologii. „ Tím pádem má vysokou dávku pasivní bezpečnosti,“ přibližuje s tím, že české laboratoře jsou jedny z mála ve světě, které tuto technologii rozvíjejí.

Ohledně bezpečnosti jaderné energetiky existuje v ostatních průmyslech podstatně více úmrtí, ale tím, jak je ve světě jádro vnímáno, tak na bezpečnost a zlepšování je kladena velká pozornost.

A co se týče teroristických útoků, tak jaderná zařízení jsou dobře chráněná. „I výzkumné reaktory jsou zajištěny proti těmto útokům,“ uzavírá.

Audio záznam rozhovoru, ve kterém se dozvíte mnoho dalšího, si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.