Kromě chuti nás na jídle baví i textura. Příběh ořechových skořápek Pavla Maurera

16. únor 2019
Glosa Pavla Maurera

Pavel Maurer se zamýšlí nad chutěmi svého psa. Je pro štěně křupání ořechové skořápky obdoba zážitkové gastronomie? A jaké jídelní zážitky si dopřávají gurmeti ze světa lidí?

Můj pes není vůbec nějak moc vybíravý v jídle. Rozhodně žádný gurmet. Zhltne v podstatě cokoli. A to v tak krátkém okamžiku, že se často nestačím vůbec zamyslet, jestli bych mu takovou stravu doporučil, nebo ne. Neptá se mě, žádná konzultace neexistuje – prostě třikrát klapnou zuby a je to v něm. 

Tento týden, když byly v Praze ty krásné, teplé, téměř jarní dny, se můj pes rozhodl, že bude na zahradě vyčuchávat paběrky letošních vlašských ořechů, které se zatoulaly pod listí, do různých skulin a přečkaly pokrývku sněhu. S obrovským nadšením si je přinese v zubech doprostřed zahrady, majestátně si lehne a chroupe hlasitě skořápku a vyjídá voňavá a velmi zdravá jádra vlašáků, obsahující blahodárný olej. 

Vlašské ořechy? To jsou blahodárné účinky zdarma, říká Pavel Maurer

Vlašský ořech je poklad

Možná vám na zahradě roste ořešák – jeden z nejtypičtějších stromů, který v Česku najdeme. Ořechy jsou surovinou, kterou Češi hodně využívají. Třeba vám ještě na stole leží nějaké to ořechové vánoční cukroví. Na jaké další věci jsou ořechy dobré? 

Já mám o něj trochu strach, respektive o jeho střeva, protože jemu nestačí jádro, ale on pro jistotu rozkouše a sežere celou, poměrně ostrou skořápku. Vzhledem k tomu, že je to tříměsíční štěně, bojím se. A tak jsem si na zahradě ve čtvrtek potupně sedl a rozloupal jsem mu pár ořechů, vyndal jadýrka a pěkně mu je naservíroval bez těch ostrých skořápek, přímo do huby. 

Myslíte, že to štěně ocenilo moji kulinární degustační úpravu? Ani náhodou! Slupnul jádro, samozřejmě během jedné vteřiny, a zklamaně se rozhlížel, kde jsou ty úžasné křupavé skořápky? To by mě vzal čert. 

Ale asi má pravdu pes. Vzpomněl jsem si na něco, čemu my odborníci přes jídlo říkáme zážitková gastronomie. Já ji svému štěněti totiž, při nejlepší vůli, odepřel. Já jsem mu odebral ten unikátní zážitek: rozemlít ve svých mlíčňácích skořápku ořechu a občas si přitom užít trošku chutného jádra. Já jsem – úplně nechtíc – odepřel milovníkovi ústřic to mlaskavé vycucnutí z ulity, já jsem znesvětil jemné křupnutí čerstvě usmaženého řízku a tiché srknutí, když nám horká polévka tak zavoní, že se neudržíme a dobrovolně si malinko spálíme špičku jazyka při první lžíci. 

Já jsem svému štěněti nabídl jádro ořechu, zatímco ono se chtělo labužnicky prokousávat skořápkou a pak to zhltnout všechno dohromady. Prostě mi nedošlo, že zážitková gastronomie není jen výsadou nás lidí, ale ocení ji i kdejaký mlsný pes.

autor: Pavel Maurer
Spustit audio