Kocáb s Horáčkem stavěli v roce 1989 mosty. Hrozilo násilí, vzpomíná poradce premiéra Adamce
Nezávislé iniciativy v Československu požádaly v roce 1989 Sovětský svaz, aby odsoudil vojenskou intervenci Varšavské smlouvy do Československa. Charta 77, Obroda, Československý helsinský výbor a další občanská hnutí adresovala otevřený dopis s touto výzvou ministru zahraničí Eduardu Ševardnadzemu, který byl nejbližším spolupracovníkem reformního sovětského vůdce Michaila Gorbačova.
Sovětská vojska okupovala Československo už přes 20 let a byla nenáviděným symbolem zmařených nadějí roku 1968. Nebylo to poprvé, kdy občanské iniciativy apelovaly na reformní sovětské politiky, aby tragický 21. srpen odsoudily. Na odchod sovětských vojsk z Československa se zaměřila i iniciativa Most, kterou založili textař Michal Horáček a hudebník Michael Kocáb.
„Soustředili jsme se mimo jiné na odchod Sovětské armády,“ popisuje Michael Kocáb. Spolu s dalšími iniciativami chtěli zprostředkovat komunikaci mezi režimem a opozicí. „Potom se na scéně objevil Oskar Krejčí, který se nám představil jako poradce premiéra. Zahájil s námi neformální jednání, která měla směřovat k setkání s opozicí.“
„Rodily se vize, jak bychom v případě krize mohli reagovat, aby netekla krev. Ale jak bude to budování mostů vypadat? To jsem samozřejmě nevěděli,“ zamýšlí se Oskar Krejčí. Podle něj sehrála iniciativa Most klíčovou roli po 17. listopadu.
„Násilí hrozí vždycky,“ připomíná Oskar Krejčí. „Jsou lidé, kteří hledají cestu k pokojnému předání moci. A na to potřebujete most, který stavěli Horáček s Kocábem,“ domnívá se.
Jejich první bezprostřední kontakt s premiérem Adamcem domluvil Oskar Krejčí na 19. listopad 1989, druhý den po zásahu pořádkových sil proti studentům na Národní třídě v Praze.
