Knižní veletrh v Lipsku hostil vedle českých spisovatelů i oživlé animované hrdiny

Je mu dvaadvacet, má růžovou paruku s dlouhými vlasy, nabílo namalovaný obličej, vousy narůžovo, zelené brnění na ruce a přes břicho, hnědé kamaše a v ruce hůl. Sedl si vedle mě ve veletržní hale. Jmenuje se Caduceus Clay a je postavou z internetového seriálu, o kterém jsem nikdy neslyšel a jehož jméno jsem si ani nezapsal.

A není tu sám. Přisedla si k nám i třiadvacetiletá Odetta, Labutí princezna z animovaného filmu z roku 1994. A pak ještě Ariel, taky třiadvacetiletá mořská panna. Obě děvčata mají paruku, jedna žlutou, druhá červenou.

Jak se stát vílou Ariel

Součástí knižního veletrhu v Lipsku je Comic-Con, což se dá volně do češtiny přeložit jako sraz těch, kdo si rádi vyrábějí kostýmy komiksových postav a oblékají se do nich. Až doteď jsem se s nimi nesetkal, i když jak zjišťuji, tradici má tahle zábava už celkem dlouhou.

„Věnuju se tomu už deset let. Hledala jsem kostýmy do Disneyho. Na internetu jsem viděla, že si je lidé sami vyrábějí. Pak jsem uprosila jednu krejčovou, aby mi nějaký kostým ušila. Vyrazila jsem v něm pak na Comic-Con a našla tam spoustu přátel,“ vypráví mi víla Ariel, které ale místo ocasní ploutve vyčuhují z úzce stažené zelené sukně boty. Určitě se v nich chodí lépe než v ploutvi.

Vystoupit ze sebe

„V televizi jsem se koukal na všechny kreslené seriály, co tehdy dávali,. Kamarádka mě pak vzala na sraz a mně se to hodně líbilo. Našel jsem kamarády a už to dělám devět let,“ popisuje svoji cestu k neobvyklému koníčku Caduceus Clay.

Nejlepší cosplayer z vesnice používá 3D tisk místo šicího stroje

Patří ke špičce tuzemské cosplay scény a Českou republiku pravidelně zastupuje v nejprestižnějších mezinárodních soutěžích. Roman Pivec, který vystupuje pod přezdívkou TanakhT, nejčastěji ztvárňuje postavy z videoher. Dobře zná atmosféru vrcholového cosplaye. Světa, kde se střetává nadšené fanouškovství, umění, technologie a chuť vyhrávat.

Nakonec se obracím k žlutovlasé Labutí princezně Odettě v bílomodrých šatech. „Začala jsem s tím, když jsem byla teenager a chtěla jsem se nějak dostat ze sebe. Ve škole mi to moc nešlo, byla jsem vždycky velký outsider. A tady jsem našla spoustu přátel. Mohla jsem sebe sama nechat být a stát se někým jiným – mít jinou roli,“ popisuje poslední z trojice živých komiksových postav.

Odetta má svoje trable z dospívání už za sebou. U „cosplay,“ jak se tomuto převlékání anglicky říká, ale zůstala: „Dneska je pro mě cosplay koníček. Mám ráda kreslené příběhy, jedno které. Baví mě navrhovat kostýmy i je sama vyrábět. Klidně bych mohla mít jiné hobby, ale tohle mě baví nejvíc.“

Trpělivost především

Komiksových, filmových a pohádkových postav na veletrhu v Lipsku chodí hodně. Už cestou tramvají k výstavišti jsem jich pár zahlédl. Když se teď koukám na Caduceuse Claye, který je nabarvený, našminkovaný a obrněný, říkám si, že musí být pěkná fuška nejen se do kostýmu obléknout, ale taky ho pak odložit.

Když započítám všechny naše srazy, domácí party a fototermíny, tak se převlékám 30krát až 50krát do roka,“ odhaduje mladík a potvrzuje tak moji domněnku, že trpělivost je předpoklad tohoto netradičního koníčku. Koneckonců i vyrobit takový kostým zabere klidně několik měsíců.