Kniha o vzácných dvojčatech Agnes a Margaret
Londýnské nakladatelství Chatto a Windus vydalo v těchto dnech knížku Janet Soskicové Sestry ze Sinaje. Je to příběh skotských sester Agnes a Margarety Smithových, které koncem 19. století objevily v klášteře svaté Kateřiny na Sinajském poloostrově vzácné rukopisy čtyř evangelií, a tím významně přispěly k rozšíření znalostí o původu bible.
Světoznámý sbor královské koleje Cambridgeské univerzity, kde autorka knihy Sestry ze Sinaje Janet Soskicová působí, pracuje na koleji Ježíšově. Soskicová je Kanaďanka a o dílo skotských sester Agnes s Margaret Smithových se začala zajímat před šesti lety.
Agnes a Margaret byla zámožná dvojčata původem z městečka Irvinu na západ od Glasgova. Jejich matka zemřela krátce po porodu. Otec, povoláním právník, jim odkázal značný majetek, ale jako podmínku převedení obrovského jmění na ně si v závěti vymínil, že budou žít spolu. A to se také stalo.
Podivnou hrou osudu se obě sestry v různých dobách vdaly, ale po třech letech ovdověly. Naučily se samy řečtinu, latinu a hebrejštinu a zbytek života zasvětily studiu biblických textů a cestování.
O jejich nejvýznamnějším objevu v klášteře sv. Kateřiny na Sinaji Soskocová řekla: "Dokument, který Agnes a Margaret objevily a s jehož uznáním mezi učenci měly značné potíže, byl nejstarší překlad evangelií do syriakštiny, nářečí aramejštiny, což byl hlavní jazyk vedle latiny, do něhož byla evangelia přeložena. Rukopis, který sestry objevily, byl ze 4. nebo 5. století, ale učenci zjistili, že šlo o překlad staršího textu, z 2. století."
Až do začátku 19. století nejstarší kopie překladu evangelií byly jen šest až sedm set let staré. Ale díky německému badateli von Tischendorfovi a jiným, včetně Agnes a Margaret, se toto datum posunulo hodně zpátky. Agnes se dokonce naučila syriakštinu a objevené texty přeložila do angličtiny. Obě sestry měly jen středoškolské vzdělání, o univerzitě ani neuvažovaly.
"Zhruba v době Agnes a Margaret se teprve zakládaly první univerzitní koleje pro ženy. Pro ně to bylo příliš pozdě, ale ženám byly udělovány akademické tituly až po druhé světové válce, hodně let po Agnes a Margaret, které zemřely na začátku 20. století," vysvětlila Soskicová.
Agnes napsala několik románů. Soskicová v knize rozebrala podrobně obsah jednoho z nich, Glenmavis, o životě chudiny v Glasgowě. Z líčení Soskicové jsem získal dojem, že skotskou protestantku presbyteriánku Agnes bychom dnes snad mohli označit za křesťanskou socialistku. Byl to správný dojem?
"Ano, je to tak. Bylo to před socialismem, jak ho známe dnes, ale skotští presbyteriáni kladli značný důraz na sociální spravedlnost. Otec dvojčat byl chudý chlapec, ale díky skotskému školství, které umožňovalo chudým dětem dobré vzdělání, se stal právníkem," potvrdila Soskicová.
Agnes a Margaret za celý život, zvláště později, když žily v Cambridgi, postavily několik center pro chudé lidi, kupovaly domy, které nechaly upravit a pronajímaly je pak za levné nájemné chudým. Presbyteriáni a vůbec všichni kalvinisté věřili, že každý člověk, muž i žena, by měl být schopen číst bibli. Úroveň vzdělání ve Skotsku byla velmi dobrá zvláště mezi chlapci, které často sponzoroval místní farář, aby mohli jít do profesí.
Na závěr své knihy Soskicová píše o nejvýznamnějším dobročinném skutku Agnes a Margaret: Když bydlely v domě Castle Rae v Cambridge, financovaly výstavbu teologické koleje Westminster College ve městě. Ta kolej je tam dodnes. Vzácné sestry, vzácná kniha. Určitě by si zasloužila překlad do češtiny.
