Klaun, to není profese, ale stav ducha, domnívá se Boris Hybner
28. listopadu jde do kin jeho film s názvem Klauni. Prý se jím chce rozloučit se svou kariérou… „Jde snad o poslední český film, který pracuje s tradičním filmovým materiálem,“ podotýká Boris Hybner, autor předlohy, v rozhovoru s Patricií Strouhalovou.
Klaun je profese vyvolávající veselí, ale život klauna, to už takové veselí být nemusí. Právě o tom je film Borise Hybnera Klauni. „Smutný klaun je sice klišé, ale něco podobného v nich opravdu je. Použiju-li Karla Hynka Máchu, platí zde jeho ‚na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal‘,“ uvažuje Boris Hybner. „Vždyť kdo rozesměje klauna?“
Klaun je totiž podle něj poslední instancí smíchu. „Naštěstí je klaunů víc. Vyznávají se mezi sebou, obdivují, fandí si, přátelí se,“ říká Boris Hybner a s nadsázkou dodává: „Všichni mí přátelé jsou klauni…“
Klaun, to podle něj není profese, ale stav ducha. „Klauna máte v genech,“ upozorňuje Boris Hybner. Jen geny však podle něj nestačí. „Musíte být vždy oholený, ostříhaný a střízlivý,“ směje se herec a mim.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
