Keramiku dynastie Balianů vypalovala historie
Zažili několik válek a režimů, a přesto dodnes vytvářejí jedny z nejkrásnějších uměleckých skvostů Blízkého východu. Taková je historie rodiny Balianů, která po desítky let v Jeruzalémě vyrábí slavnou ručně malovanou arménskou keramiku.
"To je laserový systém, který vypaluje grafiku rovnou do keramiky. Tak děláme třeba fotografie, kaligrafii nebo jiné menší zakázky. Teď zrovna chystáme dárkové dlaždice pro úřad palestinského prezidenta v Rámalláhu. Samozřejmě však děláme hlavně ručně malovanou keramiku," uvádí 51letý Nešanu Balian, který firmu převzal po svých předcích. Zajímavé ovšem je, že je dnes jediným Arménem, který tu pracuje.
"Máme čtyři paní na ruční malování a dva muže, kteří pracují s kaolínem a u pecí. Jsou to všechno Palestinci. Pak jsem tady už jenom já. Moje matka je rodinná výtvarnice, ale už je jí 85, tak už spíš odpočívá a dochází tak jednou za týden," popisuje složení firmy.
Arménská diaspora je rozesetá po celém světě. Podepsaly se na tom hlavně masakry, kterým byli Arméni na počátku minulého století vystaveni v Osmanské říši. Příchod Balianů po první světové válce do Jeruzaléma má ovšem ještě složitější pozadí.
"V roce 1919 nás do Palestiny pozvali Britové, abychom v Jeruzalémě obnovili ozdobné dlaždice na Skalním dómu. Britská mandátní správa tu tehdy založila nadaci pro zkrášlení Jeruzaléma. Můj děda tu také v roce 1922 založil tuhle manufakturu, ve které stojíme," vysvětluje Nešan Balian.
Takže přišli jenom kvůli pozvání, nebo i kvůli útlaku ze strany Turků? "Naše rodné město Kütahya bylo do roku 1919 pod řeckou vládou. Předkové mého otce tam tehdy unikli turecké genocidě. Rodina matky však masakry zažila. Proto jsme se už nikdy do Turecka nevrátili," upřesňuje.
Balianovi nemuseli britské úředníky poslouchat dlouho. Už v roce 1948 Angličané z Palestiny odešli. Vznikl Izrael, východ Jeruzaléma ovšem obsadili Jordánci. V roce 1967 zabral židovský stát i tuto část města.
"Co se týká byznysu a klidného života, nejlépe asi bylo za Jordánců. Tehdy také bylo všechno jednodušší, žádné počítače a tak. Táta chodil na jordánský berňák jednou za rok. Dal si s nimi kafe a zaplatil asi sto dolarů. Přitom to byl jeden z největších plátců ve městě. Dneska vydáš sto dolarů za hodinu," vzpomíná Nešan Balian.
Nelze zapomínat ani na dopady násilí mezi Izraelem a Palestinci. Jejich povstání před deseti lety zaškrtilo turistický ruch a tím i obchody. "Během intifády do studia nikdo nepřicházel, lidé se báli do Palestiny jezdit. Musel jsem najít řešení, a tak jsme rozjeli internetový obchod. Docela se to hýbe. Většinou nakupují Američané, ale i Evropané," pochvaluje si podnikatel.
Nešan Balian nepřímo potvrzuje, že obchodům nejvíce pomáhá klid v regionu, kdy se dá pracovat pro obě strany. "Pracujeme pro jeruzalémskou radnici. Získali jsme mezi šesti konkurenty zakázku na výrobu uličních cedulí. A jak už jsem říkal, pracujeme i pro úřad palestinského prezidenta Abbáse. Nakupuje u nás dárky pro zahraniční činitele," říká.
Balianovi přišli do Jeruzaléma skoro před sto lety. Udrží se ovšem rodinná tradice i v další generaci? "Mám tři děti. Devatenáctiletý syn studuje ve Francii, další jsou teprve na střední. Naše historie je přežití všech možných válek i režimů. Nechci do toho děti nutit. Pokud by však chtěly, tak jak se arabsky říká: Ahlan va sahlan, budu šťastný," dodává Nešan Balian.
