Ke zlaté medaili jsem přišla jako slepý k houslím, přiznává Eva Samková

19. červenec 2017

Na pohybu je prý závislá. Pokud by si tím ještě donedávna nebyla jistá na 100 %, nyní už to ví zcela jistě. Po šesti týdnech rekonvalescence po operaci ramene, kterou nedávno prodělala, prý byla naprosto nesnesitelná. „Snáším hodně špatně, když nemůžu nic dělat,” přiznává Eva Samková se smíchem.

I proto je ráda, že už se opět může naplno připravovat na další snowboardcrossařskou sezónu. A v přípravě momentálně sází i na longboard. „Pohyb přes boule je hodně podobný. Snowboard člověku dovolí to trochu víc šulit, o to je trénink na longboardu lepší,” popisuje.

Přípravě momentálně podřizuje téměř vše. A tak není divu, že po pouhých třech dnech dovolené opět vyráží trénovat - tentokrát do Argentiny, do Chile a na Nový Zéland. „Zéland je moje srdcová záležitost,” přiznává. „Tamní příroda je neskutečná.”

Ani v tak krásné přírodě ale trénink nebude zanedbávat. Rozhodně plánuje především jezdit. „Máme tam snowpark a pár skoků, především se ale na Zélandu chci rozjezdit,” říká Eva Samková.

Po Soči přišlo vyhoření

První závod Světového poháru na Evu Samkovou čeká už v září, skutečná sezóna pro ni ale začne až v prosinci. Jejím vrcholem letos samozřejmě budou především olympijské hry, které se v únoru uskuteční v jihokorejském Pchjongčchangu.

Čeští fanoušci toho přitom od Evy Samkové očekávají hodně. Na minulých olympijských hrách totiž získala zlatou medaili. „Na jednu stranu to bylo hrozné. Dodnes říkám, že jsem k medaili trochu přišla jako slepý k houslím,” přiznává sportovkyně.

Eva Samková

A tak možná není divu, že krátce po Soči přišlo vyhoření. „Nejhorší bylo, že jsem chtěla vyhrát, protože mě to bavilo - a s výhrou jsem pak neuměla pracovat. Na všechno jsem po výhře kývala, chtěla jsem všem vyhovět, a najednou jsem zjistila, že jsem nestihla odjet ani trénink. Nebavilo mě to,” popisuje.

Jak se jí povedlo opět se „nahodit” a mít ze sportu radost? I na to se Lucie Výborná Evy Samkové zeptala.

autor: als
Spustit audio