Kdyby nedošlo k atentátu na Heydricha, český národ by zmizel, míní Jiří Padevět
Osmi-set-stránková publikace měla mít původně na sto listů kapesního formátu. „Ukázalo se, že z vybraných míst vedou stopy na další místa, kde se udály příběhy neméně zajímavé, kde se projevila lidská statečnost nebo naopak nestatečnost,“ vysvětluje spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět, který je autorem knihy Průvodce protektorátní Prahou. Nejenom o ní mluvil s moderátorkou Patricií Strouhalovou.
Válečnou historii má Jiří Padevět zprostředkovanou z literatury a dobových pramenů, ale také od příbuzných – jeho strýc zahynul během druhé světové války v koncentračním táboře Mauthausenu, práce na knize tak měla i osobní rovinu.
„Překvapila mne obrovská míra hrdinství mnoha lidí, kteří dnes nejsou připomínaní, ale také velká míra kolaborace, ať už z důvodů finančních či ideových,“ nastiňuje své dojmy z práce na knize Jiří Padevět, který nesouhlasí s dnešní populární vlnou názorů, že Češi kolaborovali nejvíce. „Ve společnosti je stejné procento grázlů a statečných lidí za každého období,“ dodává.
Atentát na Heydricha podle něj patří k jednomu z největších odbojových činů druhé světové války v Evropě. „Zlikvidovali třetího nejmocnějšího muže třetí říše. Kdyby Heydrich žil, tak by se postaral o to, aby český národ úplně zmizel,“ míní.
V Průvodci protektorátní Prahou čtenář nalezne informace o tom, co se dělo v odboji, v nacistické a české státní správě, ale také to, co se odehrávalo v kultuře, do kdy hrála divadla nebo co se promítalo v biografech. „Druhý odboj byl často spojený s kulturou,“ vysvětluje Jiří Padevět.
Co si myslí autor knihy Průvodce protektorátní Prahou o poválečném vysídlení Němců z Československa? Která místa v Praze patří k nejdůležitějším z pohledu historie? I to jste se mohli dozvědět mezi 10. a 11. hodinou.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.