Každý druhý z nás si během života prodělá nějakou duševní chorobu, upozorňuje psychiatr

Klinika, která slaví 170 let své existence, byla kdysi výrazně větší než dnes, v nejvzdálenějších částech budovy byli umístěni pacienti s největším postižením. A co se tehdy vědělo o duševních nemocech?

„Schizofrenii se říkalo předčasná demence, bylo mnoho teorií a duševní onemocnění bylo chápáno jako trest za něco, co člověk udělal,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.

Čtěte také

Dnes máme kolem 400 duševních poruch – k diferenciaci vede určitá míra poznání, rozvoj psychologických věd, které pomáhají při diagnostice. „I jedna duševní choroba se vyskytuje v několika variantách,“ připomíná s tím, že každá deprese má jiný průběh, v jedné duševní chorobě se hledá nějaký příznak, který by dovolil onemocnění blíže klasifikovat.

Epidemiologické studie ukazují, že obyvatelé euroamerického kontinentu trpí zhruba v 50 % nějakou duševní chorobou, která by se dala léčit. To znamená, že každý druhý z nás si během života prodělá nějakou takovou nemocMARTIN ANDERS

Z ekonomických důvodů musela klinika uzavřít linku důvěry, stále ale nabízí standardní ambulantní program – pacient, který přijde z ulice, bude vyšetřen a psychiatr určí, zda nevyžaduje hospitalizaci.

Ukazuje se také, že některé léky jsou nadužívány, v Česku je největším favoritem neurol. „Zatím nikdo neprokázal, že způsobuje demenci,“ říká. Ale vzhledem k tomu, že psychiatři nejsou schopní postarat se o všechny pacienty, tak je správné, že některé léky mohou předepisovat i praktičtí lékaři.

Martin Anders|foto: Prokop Havel

Lidé se také liší v tom, jak jsou schopní snášet stres – nutné je analyzovat situaci a nabídnout pacientovi způsob léčby, tedy psychoterapii, farmakologickou léčbu nebo kombinaci obojího. „Zhruba 50 procent těch, kteří odmítnou léčbu, následně přijdou zpátky,“ uzavírá.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.