Kamerou po Česku. Objevte s námi místa, kde jste možná nikdy nebyli, ale přitom je dobře znáte
„Já su zvyklej, je to prostě Jiříkov.“ Jak dnes vypadá místo, kde Bohdan Sláma natáčel Divoké včely?
Není tam obchod ani hospoda a v kostele už se mše neslouží. Tak dnes vypadá Jiříkov na Bruntálsku, který zažil asi největší povyražení, když tam režisér Bohdan Sláma točil film Divoké včely. Oceňovaný snímek bez příkras ukazuje příběhy lidí z pohraničí, kde se voda musí pumpovat ze studny a místo antidepresiv se používá tvrdý alkohol.
„Tady to někde stálo, ten stánek z Divokých včel. Stopy tady po něm už po 20 letech nenajdeme,“ ukazuje na travnatou plochu starosta Bohumil Hrnčíř z nezávislého sdružení , zatímco se zdraví s místními. Plácek před bytovými domy se stal ikonickým místem filmu.
Právě ve zdejším ve stánku nalévala Tatiana Vilhelmová panáky „zelené“. Místní se tomu dodnes smějí. „Tenkrát se u nás zelená vůbec nepila. Tady se pila bílá. Ne vodka, ale režná!“ směje se starosta. „To byl takový paradox, že tady v Jiříkově nalévají zelenou.“
Hned naproti se nacházejí bytové domy. Mají opadanou omítku a celkově působí zanedbaně. „Vypadají jako při natáčení Divokých včel. Jen sem minulý rok dali plastová okna. Obci to nepatří, má to soukromého majitele. No vidíte, nepořádek,“ krčí trochu bezmocně rameny starosta Bohumil Hrnčíř.
„A co mi zbývá?“
Obcí se nese rámus motorových pil. Jan Hajduček se svým otcem řežou před bytovými domy dřevo. Chystají se na zimu. „Já tu su zvyklej, je to prostě Jiříkov, jak vám to mám říct,“ usmívá se starousedlík. „Nováčci přijdou z města, chvilku tu jsou a pak zase odjedou. Já zůstávám. Už třicet let tady žiju,“ popisuje svůj vztah k Jiříkovu.
S pivem v ruce na schodech bytovky pokuřuje muž neurčitého věku, který se představuje jako Petr. Vyloudit v jeho vrásčité tváři úsměv je prakticky nemožné. „Nic moc,“ odpovídá na otázku, jak vzpomíná na filmaře i jak se žije v Jiříkově. „Autobus dvakrát za den, hospoda tu není, obchod tu není,“ vypočítává neduhy příhraniční obce. A proč zůstává? „A co mi zbývá?“ krčí odevzdaně rameny.
Mladí z Jiříkova odcházejí
Kousek od bytových domů je budova, kterou filmaři tehdy proměnili v hospodu, ve které Pavel Liška tančil jako Michael Jackson. „Ale to bylo tenkrát úplně jinak přestavěný. Tohle hospoda nikdy nebyla. Tohle byl vždy náš malý kulturní dům,“ vysvětluje starosta Bohumil Hrnčíř.
Stojíme uprostřed obce. Za námi je odsvěcený kostel, před námi budova, kde býval obchod a hospoda. Stavby už svému účelu neslouží. „Co se týká kostela, tam se mše nedělají ani se nekáže. Tady se zase ani nenalívá, ani nepije. Je to smutný, ale je to tak,“ konstatuje věcně. „Mladí tu ubývají, protože práce není. Zůstávají jen důchodci,“ uzavírá prohlídku Jiříkova starosta Bohumil Hrnčíř.
Úžasní lidé a ponuré mlhy
Do Jiříkova se ale občas lidé i stěhují. Jako třeba 53letá Bára Škrbelová. Bývalá manažerka nadnárodních firem našla zázemí ve staré chalupě kousek od kostela. Odešla z korporátních společností a živí se výrobou džemů, hořčic a dalších dobrot.
„Tady jsem zrovna včera dělala grilovací omáčky z meruněk. A teď mám tady naloženou hořčici,“ ukazuje nadšeně ve své kuchyni. „Mně se v Jiříkově strašně líbí. Já to považuji za jedno z nejhezčích míst na světě,“ vypráví nadšeně.
A ponurý život Jiříkova, který zachytil Bohdan Sláma v Divokých včelách? „ Vnímám to trošku v zimě, když padnou mlhy a několik měsíců nevyjde slunce. Ale jinak ne. Protože už jsem se tady seznámila se spoustou lidí a jsou úžasní!“ zdůrazňuje bývalá manažerka Bára. V Jiříkově dokonce obnovila knihovnu. Stala se čtenářkou číslo jedna. V evidenci už má téměř osm desítek lidí.
Související
-
Česko mezi řádky. Nový seriál Radiožurnálu vás zavede do míst, která znáte z knížek
Naši reportéři se vydali po stopách románových hrdinů, aby zjistili, jak to ve skutečnosti vypadá na místech známých z literatury. Nalaďte si denně Dopolední Radiožurnál.
-
Jako u moře. Objevte s Radiožurnálem nejkrásnější koupaliště v Česku
Průzračná voda, písčité pláže a koupání v malebných scenériích. Regionální reportéři Radiožurnálu vás vezmou na místa, kde se právem budete cítit jako u moře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
