Kam směřuje moderní psychiatrie? Hranice mezi práškaři a duchaři se stírá, podotýká Cyril Höschl
Představa, že štěstí je náš kýžený stav a léčba by měla vézt k tomu, abychom se cítili šťastní, má své logické pasti – duševní zdraví se totiž nerovná štěstí. „Člověk může být šťastný pod vlivem drogy, alkoholu nebo mánie jako chorobného stavu,“ říká ředitel Národního ústavu pro duševní zdraví a psychiatr Cyril Höschl. Kde a jak se v mozku dělá krása? A co je to vlastně pocit štěstí?
„Jednou z nejdůležitějších vlastností našeho rodu je schopnost se socializovat, a k tomu je zapotřebí lepidlo, které drží skupinu pohromadě,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou důvody, proč například taková hra na housle nebo malování obrázků nevymizely v boji člověka o přežití.
Ve vývoji člověka docházelo nejdříve ke kontaktu fyzickému, ale jak se lidské skupiny zvětšovaly, tak se zvyšovaly nároky na opečovávání. Pod evolučním tlakem tak vznikly činnosti, které plní funkci sociálního lepidla, a zároveň jsou mnohem úspěšnější než fyzický kontakt. „Nejdříve byl zpěv, pak se vyvinula řeč, která neslouží jen k výměně informací, hlavní význam je společné sdílení,“ upozorňuje.
7 programů Národního ústavu pro duševní zdraví: biochemie mozku, sociální psychiatrie, aplikace nových informačních technologií v oblasti péče o duševní zdraví, epidemiologie drogových závislostí, chronobiologie a spánková medicína, elektrofyziologická laboratoř, klinický výzkum
Když slyšíme nebo produkujeme zpěv, tak máme emoci, ke které se chceme vracet, a takové mechanismy krásy jsou důležité proto, aby vzorce chování, které obsluhují, udržely. „Prožitek krásy, a tudíž umělecká činnost je evolučně stejně důležitá jako prožitek bolesti a strachu,“ vysvětluje.
A pokud jde o kvalitu života, tak je zajímavé, že ne úplně koreluje s duševním zdravím. Odvolává se při tom na výzkumy, podle kterých podnikatelé, manažeři a lidé s vlivem na události se subjektivně cítili mnohem hůře než ti, kteří k tomu důvody neměli. „I když si tiše halucinuji v koutě, mohu se při tom cítit šťasten,“ podotýká.
Dnešní psychiatrie podle něj zná mozkové okruhy, které obsluhují nejen pocity štěstí, ale i strach, úzkost a depresi, a například taková psychofarmakologie zkoumá fyziologické pozadí tvorby emocí.
Přesto psychiatři v Národním ústavu duševního zdraví mají psychoterapeutický trénink a mnohdy ho umí i provozovat. „V moderní psychiatrii se dnes hranice mezi duchaři a práškaři stírá, už to není tak propastný rozdíl,“ vysvětluje.
Zajímá vás víc? Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
