K lidem, kterým pomáháte, musíte mít vztah, říká Ilja Hradecký, zakladatel organizace Naděje
Dlouhé roky se stará o lidi bez domova – lidi nemohoucí a bezbranné. I díky tomu dnes Ilja Hradecký dostane cenu Františka Kriegela za občanskou statečnost. „Od chvíle, kdy jsem se to dozvěděl, jsem na rozpacích,“ přiznává Ilja Hradecký v rozhovoru s Janem Pokorným.
V roce 1990 zakládal Naději, jednu z vůbec prvních neziskových organizací u nás. Ta se dnes už téměř tři desetiletí stará o lidi bez domova, s handicapem nebo jinak ohrožené. A v samotném Iljovi Hradeckém prý naděje zůstala dodnes. „Jsem nenapravitelný optimista,“ usmívá se.
Jsem nenapravitelný optimista.
Ilja Hradecký
Naději zakládal společně s manželkou, a to v době, kdy pro neziskové organizace a organizace, které nabízejí pomoc lidem v nouzi, dosud neexistoval ucelený rámec. „Postupně jsme se naučili profesionalitě. Všechno přicházelo samo,“ vzpomíná.
Z ulice až do Nikaraguy
Jen v Praze tráví Vánoce 2 tisíce bezdomovců. Stačí udělat životní chybu a jste na ulici, popisuje Ilja Hradecký z Naděje
Vánoce často trávíme v rodinném kruhu, ale najdou se i tací, kteří takovou šanci nemají. Jen v hlavním městě Česka tráví Vánoce na ulici dva tisíce lidí. Jim pomáhají různé organizace, včetně například nadace Naděje.
V práci, jako je ta jeho, si člověk musí udržovat nadhled. Ale ne příliš velký. „Chladná pomoc není možná. Je potřeba mít k lidem, kterým chceme pomáhat, vztah,“ popisuje Ilja Hradecký. „Ale že by se z nás stali s kamarádi? To spíš výjimečně.“
Mimochodem, mysleli jste si, že bezdomovec nemůže být šťastný? Omyl. „Jsou tací, kteří jsou se svým stavem vyrovnaní. Pak jsou tací, kteří se svým stavem chtějí něco dělat… a jiní už rezignovali. Pak je návrat velmi těžký.“
Jeho práce ale přináší i šťastné příběhy. „Zažil jsem člověka, který přišel jako klient-bezdomovec. Pak se na nějakou dobu ztratil, aby se nakonec znovu objevil. A řekl, že by rád pracoval ve street worku. Nakonec jsme se dohodli. Byl ve street worku několik let, oženil se – a dnes je misionářem v Nikaragui.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka