Jsou krásní, jedineční... a možná vyhynou. Pražská zoo spustila kampaň na podporu ohrožených druhů
Vzácní a jedineční. To je kampaň, kterou právě odstartovala pražská zoologická zahrada. Chce ukázat zajímavé druhy zvířat, kolem kterých návštěvníci chodí bez povšimnutí.
Kurátor plazů a obojživelníků Petr Velenský bere do ruky velkou průhlednou bednu. „Kdybych se bál, ať už o sebe, nebo o vás, tak bych to nedělal,“ ujišťuje s úsměvem těsně před otevřením.
I přes jeho ujišťování jsme trochu nejistí. Otevírá totiž bednu s chřestýšovcem mangšanským, tedy s jedním z nejjedovatějších hadů na světě. Naštěstí je to „jen“ mládě. „Mláďata mají menší množství jedu, na druhou stranu má jejich jed jiné chemické složení než jed dospělých hadů. A většinou je ještě účinnější.“
Chřestýšovec mangšanský
Jako druh byl objeven až v 90. letech minulého století. Zdržuje se převážně v korunách stromů. Při lovu číhá a snaží se nalákat kořist tak, že pohybuje světle zbarvenou špičkou ocasu. Při útoku se pevně drží ocasem a tělo doslova vystřelí do vzduchu, takže lapí i ptáka v letu. Patří k nejjedovatějším hadům na světě a má nápadně dlouhé jedové zuby, aby pronikly přes vrstvu peří do těla kořisti. Dokáže dokonce jed vystříknout podobně jako kobra.
Žádné drama se naštěstí nekoná. Takže i když Petr Velenský do hada lehce rýpne pinzetou, had nereaguje. Na manipulaci je totiž zvyklý. „Odchov těchto hadů není jednoduchý. Loni se to povedlo dvěma institucím na světě: San Diegu a nám,“ připomíná Petr Velenský.
Vzácní a jedineční
Pro vědce jde o zcela nový druh hada. Objevili ho v 90. letech a hned pochopili, že se jedná o ohrožený druh. Návštěvníci dnes mohou dospělé chřestýšovce mangšanské vidět v pavilonu velemloků čínských.
Mimochodem, i velemloci čínští jsou vzácní a jedineční. Největší obojživelníci světa se kvůli lovu pro maso stali kriticky ohroženým druhem.
Pražská zoo pomáhá zachraňovat ohrožené druhy
Nejen kvůli nim teď pražská zoo spustila kampaň s názvem Vzácní a jedineční. Jejím prostřednictvím chce podrobněji představit svou činnost. „Sehráváme velmi důležitou roli při koordinaci jejich chovu, ať už v evropském, nebo světovém měřítku,“ zdůrazňuje ředitel zoo Miroslav Bobek.
„Vedeme světovou plemennou knihu koní Převalského – ale nejen jeho. Vedeme řadu evropských plemenných knih a evropských záchovných programů,“ dodává.
