Josef Procházka

Josef Procházka připouští, že informace o havárii polského letadla čerpá pouze z tisku, a tak nemůže zveřejnit svůj názor na tragédii, při které zemřel polský prezidentský pár a významní veřejní činitelé. „Můžu si udělat vlastní názor, ale jen sám za sebe,“ vysvětluje. Po pádu letadla se vyrojilo hned několik hypotéz. „Často jde o řetězec náhod,“ nastiňuje Josef Procházka s tím, že tlak na vyšetřovatele musí být obrovský.

Jak vlastně vypadá práce vyšetřovatelů leteckých havárií? Krátce po nehodě je třeba zabezpečit místo ve spolupráci se záchrannými složkami nebo dobrovolníky. Nejdůležitější roli hraje černá skříňka, která má prý ve skutečnosti oranžovou barvu. Tato skříňka zaznamenává až několik stovek pohybů v letadle a zvuk z kabiny, o kterém se média často zmiňují.

„V kabině posádky jsou umístěny čtyři mikrofony, které jsou nastaveny takovým způsobem, aby zachytily komunikaci mezi piloty,“ vysvětluje Josef Procházka. Podle něj mohly mikrofony zachytit i zvuky cestujících, ale jako druhotný hluk, v němž není možno rozeznat slova nebo věty.

Leteckou dopravu v poslední době trápí prach z islandské sopky. Podle Josefa Procházky je třeba sopečný prach nepodceňovat. „Může způsobit velké škody na motorech letounů,“ varuje a nezapomene uvést příklad letadla, kterému v roce 1982 při průletu sopečným mrakem vysadily všechny čtyři motory. „Naštěstí se mu podařilo přistát,“ dodává.

Václav Žmolík se Josefa Procházky zeptal na největší katastrofy v dějinách letecké dopravy i na náplň Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. To a mnohem víc se můžete dozvědět při poslechu audio záznamu.

Záznam celého rozhovoru s Josefem Procházkou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.