Jiří Ramba
Z obličeje a lidské lebky se můžeme dozvědět mnoho zajímavostí. Způsoby odhalování historie prostřednictvím lebek popsal v dopoledním vysílání specialista na čelistní a obličejovou chirurgii Jiří Ramba. Dnes mají lékaři k dispozici moderní přístroje, přesto se k lebce nedostanou takovým způsobem jako Jiří Ramba, který zkoumal především lebky panovníků.Ve čtvrtek 17. června bude hostem Petr Nový, hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.
„Poučil jsem se,“ přiznává s tím, že jeho historické zkoumání má velký význam a přineslo řadu poznatků. Ve 12. století bylo kněžím zakázáno zabývat se chirurgií, ale italští a jihofrancouzští členové církve neposlechli a rozvinuli mimo jiné i obličejovou chirurgii. „Muselo to být velmi pracné, operovali totiž bez lampy. K fixacím čelistí obvykle používali hedvábné vlákno, zlatý nebo stříbrný drát,“ popisuje Jiří Ramba.
Hanka Shánělová se Jiřího Ramby ptala zejména na osud Karla IV., který nosil dlouhé vlasy a vousy, proto jediné, co z jeho podobizen rozeznáme, jsou jizvy v obličeji, které utržil během některého z mnoha turnajů. Jiří Ramba však popsal tohoto panovníka prostřednictvím informací, k nimž se dopátral při zkoumání lebky. „Došlo u něj k vylomení celé brady. Navíc se mu poranila páteř prudkým zvratem hlavy dozadu. Když se chtěl Karel IV. otočit, musel i po uzdravení rotovat celým trupem,“ vysvětluje.
O nemocích Karla IV. se toho příliš nedozvíme. Jak Jiří Ramba potvrdil, sám panovník rozhodoval o tom, co jeho kronikáři zapíší a co ne. „Byl velmi ješitný a dohlížel na psaní svých kronikářů. Bedlivě pročítal veškeré kroniky a poté se rozhodl sepsat jedinou. Například o roce 1350, kdy nepříjemný úraz utrpěl, nemáme zaznamenanou ani řádku,“ potvrzuje Jiří Ramba.
Jeho rukama prošly například lebky Jiřího z Poděbrad, Rudolfa II. a kněžny Eleonory nebo Maxmiliána II. Posluchačům a Hance Shánělové popsal pocit, který zažívá vždy, když se lebek dotýká. Neváhal také nastínit zkoumání lebky Bedřicha Smetany.
Záznam celého rozhovoru s Jiřím Rambou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
