Jiří Padevět vydává knihu Anthropoid. „Slovo atentát nepoužívám, byl to útok na Heydricha,“ připomíná

Jiří Padevět odpovídal na otázky moderátorky Lucie Výboné

Většina knížek, které napsal, vypráví o skutečných příbězích lidí, o kterých se domnívá, že jsou k zaznamenání. Tou poslední publikací historika a spisovatele Jiřího Padevěta je průvodce po místech spojených s aktivitou legendárního výsadku Anhropoid. Ve stejnojmenné knize ale slovo atentát nenajdeme, tedy kromě dobových dokumentů. Proč?

„Slovo atentát je dílem nacistické propagandy, která se rozběhla v den útoku,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou. Operace Anthropoid byla podle něj nařízená vojenská akce, a slovo útok je proto vhodnější.

„Atentát evokuje, obzvláště v dnešní době, kriminální čin,“ dodává s tím, že výraz atentát následně převzala komunistická propaganda, a smutné je, že řada publicistů to opakuje dodnes.

Koncem týdne uplyne už 74 let od výsadku a útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, a právě v knižním průvodci najdeme různé materiály, sesbírané fotografie osobních věcí a průkazů souvisejících s touto událostí. „Vždycky vás znovu překvapí, jak je ten příběh veliký,“ vyzdvihuje.

Čtěte také

Jiří Padevět také připravuje další knihu, která ponese název Krvavé léto roku 1945. V souvislosti s tím přiznává, že pátrání po takových událostech mu pomáhá i v duševním rozměru – když se mu děje něco špatného, tak si řekne: „Dokud nejde o život, tak o nic nejde.“

Z pohledu historika ale připomíná, že pokud se národ nepostaví čelem ke svým dějinám, tak nemá šanci se z nich vyhrabat, dívá se na ně pokřiveně a nedokáže si z nich vzít poučení. „Historici by měli více mluvit k lidem,“ připomíná s tím, že většímu sluchu je dnes dopřáváno těm, kteří historii evidentně nerozumí, a pokud ano, tak se ji v každém případě snaží zneužívat.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.