Jiří Kocian
Právě dnes se pro obyvatele České republiky otevřou dveře volebních místností. I proto Dopolední Radiožurnál navštívil historik a odborník na historii voleb v českých zemích Jiří Kocian z Ústavu soudobých dějin Akademie věd. Tomáš Pancíř se ho zeptal nejen na to, pokolikáté vlastně volíme do parlamentu, ale i proč nejsou svobodné a rovné volby ani zdaleka samozřejmostí. V sobotu 29. května bude hostem dirigent Zdeněk Mácal.
Svobodné a rovné volby dnes, více než 20 let po pádu komunismu, považujeme obvykle za samozřejmý výdobytek politického liberalismu. Leckoho proto možná překvapí, že volby na našem území nejsou zas až tolik starou záležitostí – ty první se totiž konaly relativně nedávno, v roce 1848.
Od těch současných se takřka diametrálně lišily. „Možnost toho, kdo mohl být zvolen a kdo mohl být volič, byla výrazně omezená až do konce 19. století kuriálním systémem. Volilo se tedy podle skupin vytyčených jejich společenským postavením a majetkem – a výší přímých daní placených státu.“
V různých kuriích přitom měl volební hlas různou váhu. Zjednodušeně řečeno – hlas těch bohatších a výše postavených měl větší váhu než těch, kteří se v sociálním žebříčku zařadili na nižší příčky. A ti nejchudší a nejméně urození nemohli dlouho volit vůbec. O rovnosti voleb, jak ji chápeme dnes, tak nemohlo být ani řeči.
Nehledě na to, že tehdejší rakouská společnost z možnosti účastnit se voleb zcela vyjmula jednu velkou skupinu – ženy. Ačkoliv muži se všeobecného a rovného volebního práva, které prosazovaly především tehdejší socialistické strany (a jak jej známe dnes), dočkali v roce 1907, na ženy si vzpomněl až samostatný československý stát.
Proč byly ženy tak dlouho tolik opomíjenou skupinou obyvatelstva? Jak vlastně vypadaly prvorepublikové volby a proč se ty první konaly až dva roky po vzniku samostatného Československa? Také na to se Tomáš Pancíř zeptal historika Jiřího Kociana a jeho odpovědi si poslechněte v záznamu celého rozhovoru.
Záznam celého rozhovoru s Jiřím Kocianem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
