Jiří Klem: Lidé mě často poznávají podle hlasu
Škoda, že text nedokáže imitovat hlas. Ten, který ve vysílání Radiožurnálu zněl v sobotu mezi 10. a 11. hodinou, je totiž opravdu výjimečný. „Lidé mě často poznávají podle hlasu,“ přiznává v rozhovoru s Václavem Žolíkem herec a dabér Jiří Klem.
Češi jej dnes sice znají jako herce a nezapomenutelného dabéra, málokdo však ví, že nechybělo málo a umělecká dráha Jiřího Klema se ubírala úplně jiným směrem. Kdysi totiž koketoval s výtvarným uměním.
„Má maminka byla vynikající švadlena a zároveň talentovaná kreslířka a malířka. Kromě toho byla nesmírně sečtělá. Právě ta mě přivedla k výtvarnému umění,“ vzpomíná Jiří Klem.
„V první polovině zlatých šedesátých let nás kantoři na gymnáziu také vedli k výtvarnu,“ dodává. „Dnes už maluji velmi zřídka, ale značnou část svých skromných prostředků jsem ‚rozfrcal‘ za cesty po evropských i pražských galeriích a výstavách.“
Studium gymnázia pro něj vůbec bylo významnou životní etapou. Právě tehdy si Jiří Klem poprvé zahrál divadlo s dospělými ochotníky. A divadlo se nakonec stalo jeho osudem.
Své první angažmá si odbyl v dnes legendárním Krejčově souboru Divadla za branou a následujících 25 let působil ve smíchovském Realistickém divadle. Zvrat přišel až po sametové revoluci. Po úraze v roce 1994 se herec náhle ocitl bez angažmá.
Jak Jiří Klem, který později působil v Divadle Komedie a od roku 2002 hraje v Divadle ABC, porovnává účinkování v pevném angažmá a na volné noze? Také to v rozhovoru zaznělo. Jiří Klem kromě toho zavzpomínal na Karla Högera a zamyslel se nad tím, jak moc jeho kariéru ovlivnil jeho charismatický hlas.
Záznam celého rozhovoru s Jiřím Klemem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
