„Jen“ pracovní tábor? Nikomu bych nepřál, aby si Lety zkusil, říká Jiří Padevět
Nebyl jen Terezín a Lety. Za okupace fungovalo v Čechách a na Moravě hned několik desítek nacistických táborů, připomíná v rozhovoru s Lucií Výbornou publicista Jiří Padevět. „Šlo o tábory různého typu. Pokud tedy přistoupíme na protektorátní klasifikaci,“ připomíná.
Tomáš Kraus: Podstatou SPD je lákat na kontroverzní témata, jako je tábor v Letech
Předsedu SPD Tomia Okamuru a poslance Miloslava Roznera kritizuje hned několik sdružení a politiků. Důvodem je jejich znevažování významu koncentračního tábora v Letech.
Vezměte si třeba takový tábor v Letech. „Protiargumenty znějí, že šlo ‚jen’ o pracovní tábor. Nikomu bych nepřál, aby si takovýto pracovní tábor zkusil,“ zdůrazňuje publicista.
„To, že protektorátní vláda označila něco jako pracovní tábor, neznamená, že tam lidé trpěli méně než ve vyhlazovacích táborech. Ano, pravděpodobně zemřeli později, než kdyby šli hned třeba do Treblinky, ale jejich utrpení bylo většinou srovnatelné.“
Několik desítek táborů
Na území dnešní České republiky za protektorátu existovalo hned několik desítek táborů. A zatímco některé sloužily jako „pobočky“ velkých nacistických koncentračních táborů, ty další řídila samotná protektorátní vláda.
Jiří Padevět vydává knihu Anthropoid. „Slovo atentát nepoužívám, byl to útok na Heydricha,“ připomíná
Většina knížek, které napsal, vypráví o skutečných příbězích lidí, o kterých se domnívá, že jsou k zaznamenání. Tou poslední publikací historika a spisovatele Jiřího Padevěta je průvodce po místech spojených s aktivitou legendárního výsadku Anhropoid. Ve stejnojmenné knize ale slovo atentát nenajdeme, tedy kromě dobových dokumentů. Proč?
„Obvykle šlo o takzvané pracovně-nápravní tábory. V nich byl, v uvozovkách, volnější režim než v pobočkách nacistických koncetračních táborů. Záleželo ale samozřejmě i na osobě velitele,“ upozorňuje publicista.
Tyto i jiné informace Jiří Padevět nedávno shrnul ve své knize s názvem Za dráty. V té, prostřednictvím své tradiční metody místopisného průvodce, přibližuje místa v dnešní České republice, na kterých zřídila nacistická okupační moc nebo protektorátní úřady tábory za účelem koncentrace a izolace politických odpůrců, Židů, Romů a pracovních sil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.