Jedovatá ochrana

14. březen 2013

Někteří živočichové se brání jedovatým kousnutím nebo škrábnutím.

Donedávna se myslelo, že kousnutí obrovského ještěra varana komodského je nebezpečné proto, že má v tlamě spoustu zbytků potravy a tedy i bakterií, zjednodušeně bacilů. Ovšem pozor. Vědci zjistili, že to nejsou bakterie, které po kousnutí dělají v ráně neplechu, ale že je to skutečný a nefalšovaný jed. Tenhle objev vyvolal ve vědeckém světě velikou senzaci. A varan komodský, který u nás naštěstí nežije, se tak zařadil s velikou slávou mezi jedovaté plazy.

Že jsou jedovatí plazi, tedy mnozí hadi a ještěři, to je známá věc. Že je jedovatý hmyz – například různí brouci, motýli nebo sršni, vosy a mravenci – to určitě také víte. Jsou i jedovatí pavouci, kteří nepatří mezi hmyz, ale jsou to osminozí členovci. Také mnozí obojživelníci – žáby a mloci – jsou jedovatí. Jed slouží někdy k útoku, ale velice často k obraně.

Jedovatí živočichové jsou mnohdy velice pestře zbarvení a upozorňují tak nepřátele: "Pozor na mě, když mě spolkneš, bude ti špatně." Pokud snad dravec neuposlechne tohoto varování, příště už stejnou chybu určitě neudělá a někomu tak pestrobarevnému se radši vyhne. Pro jistotu nechá na pokoji i neškodné živočichy, pokud svými barvami napodobují barevnost svých jedovatých kolegů. Nebude přece riskovat, že se splete. Vidíte, jak je důležité poslouchat varování před nebezpečím? A to si zapište za uši.

autor: Zora Jandová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.