Jednoduše geniální! Na vírníku lze doletět na Nordkapp i do kavárny na Václavák

15. březen 2017

Mohl by se stát dopravním prostředkem budoucnosti. Vírník, tedy malé rotorové letadélko, létá rychlostí 180 kilometrů za hodinu, dobře snáší silný vítr i turbulence. Ale pohybovat se s ním lze i na zemi. Třeba jako Pavel Březina, který s ním dojel na Václavské náměstí, zaparkoval a posadil se do kavárny.

„Takové pozdvižení okolních řidičů, takových fotoaparátů a mobilů jsem ještě nezažil,“ popisuje průkopník moderního vírníkového létání Pavel Březnina cestu z Letňan na Václavské náměstí.

Jeho setkání s nezvyklým dopravním prostředkem začalo ve Švédsku, kam jel opravovat pokažený paramotor. Tehdy mu nabídli svezení ve vírníku, nic netuše do něj nasedl a hned věděl, kudy se bude ubírat jeho další profesní kariéra.

Dnes vírníky skládá a vyrábí. Letadélko – něco mezi letadlem a vrtulníkem – létá na rotor, který se otáčí autorotací, při letu ho tlačí tlačná vrtule umístěná vzadu. Na zemi se pohybuje na elektromotor a dosahuje rychlosti 40 kilometrů za hodinu. „Je to prostředek, který lze jednoduše použít k cestování,“ vysvětluje.

Každý má ale své limity, stejně tak i Pavel Březina, který na vírníku létá především pro radost. Vyzdvihuje ale, že let je bezpečnější než jízda autem, kde se kolem auta řítí stokilometrovou rychlostí. „Vše dokážu ovlivnit, když se mi něco nelíbí, tak přistanu,“ upozorňuje.


Ze Zlína do Vrchlabí to mám hodinu a dvacet minut letu, autem to trvá čtyři až pět hodin. PAVEL BŘEZINA

S vírníkem se dostal i na Nordkapp, aniž by cestu plánoval, původně totiž letěl do malé vesničky za polárním kruhem na paramotorové setkání. Během šestidenní cesty urazil šest a půl tisíce kilometrů.

Na takovou cestu je především důležité dobré počasí. „Od roku 2011, kdy létám s vírníkem, se mi stalo snad dvakrát, že jsem musel termín odložit,“ upozorňuje. Právě létání do cíle, kam se ani nemusí doletět, má nejraději – s manželkou a dvěma dětmi sednou do dvou vírníků a zaletí si třeba do Maďarska.

autoři: lvb , prh

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.