Jednoduše geniální! Na vírníku lze doletět na Nordkapp i do kavárny na Václavák

„Takové pozdvižení okolních řidičů, takových fotoaparátů a mobilů jsem ještě nezažil,“ popisuje průkopník moderního vírníkového létání Pavel Březnina cestu z Letňan na Václavské náměstí.

Jeho setkání s nezvyklým dopravním prostředkem začalo ve Švédsku, kam jel opravovat pokažený paramotor. Tehdy mu nabídli svezení ve vírníku, nic netuše do něj nasedl a hned věděl, kudy se bude ubírat jeho další profesní kariéra.

Dnes vírníky skládá a vyrábí. Letadélko – něco mezi letadlem a vrtulníkem – létá na rotor, který se otáčí autorotací, při letu ho tlačí tlačná vrtule umístěná vzadu. Na zemi se pohybuje na elektromotor a dosahuje rychlosti 40 kilometrů za hodinu. „Je to prostředek, který lze jednoduše použít k cestování,“ vysvětluje.

Každý má ale své limity, stejně tak i Pavel Březina, který na vírníku létá především pro radost. Vyzdvihuje ale, že let je bezpečnější než jízda autem, kde se kolem auta řítí stokilometrovou rychlostí. „Vše dokážu ovlivnit, když se mi něco nelíbí, tak přistanu,“ upozorňuje.

Ze Zlína do Vrchlabí to mám hodinu a dvacet minut letu, autem to trvá čtyři až pět hodin. PAVEL BŘEZINA

S vírníkem se dostal i na Nordkapp, aniž by cestu plánoval, původně totiž letěl do malé vesničky za polárním kruhem na paramotorové setkání. Během šestidenní cesty urazil šest a půl tisíce kilometrů.

Na takovou cestu je především důležité dobré počasí. „Od roku 2011, kdy létám s vírníkem, se mi stalo snad dvakrát, že jsem musel termín odložit,“ upozorňuje. Právě létání do cíle, kam se ani nemusí doletět, má nejraději – s manželkou a dvěma dětmi sednou do dvou vírníků a zaletí si třeba do Maďarska.