Jazykovědma přiznává: Texty opravuji zelenou barvou, abych pisatele neděsila
Markéta Gregorová je korektorka a překladatelka. Na sociálních sítích vystupuje jako Jazykovědma a pomáhá lidem řešit lingvistické oříšky. „Mám vrozený ostříží zrak a i když nepracuji, všímám si chyb a v duchu je opravuji,“ připouští jazyková odbornice. Jaké jsou ty nejčastější? A jak vnímá přibývající anglicismy?
Všímáte si chyb ve veřejném prostoru? A máte potřebu je opravovat?
Chyby na billboardech jsou nejčastější. Když nosím respirátor, zamlží se mi brýle, takže jsem nehezkých pohledů ušetřena. Ale třeba značka Mimo dopravní obsluhy – správně je mimo dopravní obsluhu – se objevuje chybně často. Mám potřebu chyby napravit, ale pouze si to pomyslím. Opravovat lidem češtinu by nebylo hezké. A pokud opravuji text, nepoužívám černou ani červenou barvu. Používám zelenou, aby byla uklidňující a pisatel neměl pocit, že mu hubuji.
Čtěte také
Proč společnost na různé změny pravopisu reaguje vášnivě?
Myslím, že lidé nemají rádi změnu. Jsme nastaveni na to, na co jsme zvyklí. Je pro nás obtížné se přizpůsobit čemukoli jinému. Poslední změna pravidel se odehrála v roce 1993, to jsem byla na střední škole. Mám štěstí, že jsem si je stihla osvojit.
Co nejvíc ovlivňuje vývoj jazyka?
Společenský i technologický vývoj, nové koncepty ve společenských vědách jako psychologie nebo genderová studia.. Pro všechny nové věci potřebujeme nějaký výraz, obvykle přijímáme ty z anglicky mluvících zemí.
Vadí vám anglicismy?
Jako anglistovi mi anglicismy nevadí, ale všeho s mírou. Když překládám, snažím se překládat do češtiny. Velké množství anglicismů je nefér vůči lidem, kteří nehovoří anglicky, ale třeba rusky nebo německy. Pokud máme český ekvivalent, upřednostním ho.
Existují nová pravidla v online komunikaci? Pokud nechci působit arogantně, nemám prý dělat tečku za větou...
Ano, to začínám praktikovat i v e-mailech: nedělám tečku, ale vykřičník, případně emoji, aby si třeba student nemyslel, že jsem na něj zlá. Nemyslím ale, že emoji vstoupí do pravidel českého pravopisu. Tyto změny probíhají velice pomalu. Než se něco takového kodifikuje, my už tady nebudeme.
Odkud pochází výrazy jako techtle mechtle? Ztrácíme schopnost vyjadřovat se květnatěji?
Související
-
Mladí méně čtou, ale písmen i a y bych se nevzdával, říká...
O češtinu se zajímáme, je nám sympatická a často se stává předmětem emotivních diskuzí. To ze strachu, abychom o ni nepřišli, domnívá se ředitel Ústavu pro jazyk če...
-
Velká písmena? Jako stonožka s Achillovými patami, míní Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český
„I slovo neutrální může urazit více než použití těžkého vulgarismu,“ míní Markéta Pravdová, vedoucí oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.