Velká písmena? Jako stonožka s Achillovými patami, míní Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český

12. květen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR

Píšete Sídliště Antala Staška s velkým písmenem na začátku? A víte, že sekretářka může být v určitém kontextu vulgární označení? „I slovo neutrální může urazit více než použití těžkého vulgarismu,“ míní Markéta Pravdová, vedoucí oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR, která se svým týmem dokončila Akademickou příručku českého jazyka. V Hostu Radiožurnálu mluvila také o proměnách českého jazyka.

Vývoj jazyka ovlivňuje společnost

„U velkých písmen bych považovala za nešťastné, kdyby se ponechávaly obě varianty,“ míní Markéta Pravdová, podle které má oblast správného psaní velkých písmen mnoho Achillových pat. „Z průzkumu na velká písmena, do kterého se zapojilo 18 tisíc lidí, nám vyšla 59procentní znalost,“ popisuje s tím, že většina respondentů nechce v pravidlech českého pravopisu žádné změny.

Čtěte také

Jazyk přitom nejvíce ovlivňují ti, kteří ho používají. „Pokud se proměňuje společnost, tak se nedivme, že se nám zdá, že jazyk upadá. To ale není pravda: Upadají mluvčí, jazyk pouze plní všechny funkce,“ vysvětluje.

Nejvíce jí vadí, když se lidé vyjadřují sprostě a hanlivě. „Nemám ráda, když lidé spolu mluví a jsou k sobě zlí. Co mne nazdvihuje, to jsou vulgarismy,“ nastiňuje s tím, že hlavním dějištěm jazykových záležitostí jsou média. „Dobrou službu dělají, když jazyk užívají tak, jak by měla. Pak jsou tím dobrým příkladem,“ dodává.

Co přináší nová Akademická příručka českého jazyka? Jak se proměnil český jazyk od roku 1989? Kde jsou hranice mezi tím, co je vulgarismus a co není? Poslechněte si celý rozhovor.

autor: prh
Spustit audio

Související