Jaroslav Rudiš: Češi mají smysl pro sebeironii. A v zahraničí to oceňují
Češi prý Evropě přinášejí humor. I to v rozhovoru s Lucií Výbornou říká spisovatel a dramatik Jaroslav Rudiš. „Kupříkladu v Německu a v Polsku zásadně oceňují jednu českou vlastnost: smysl pro ironii a sebeironii. Umíme se zkrátka shodit. Proto je také v Polsku a Německu neuvěřitelně populární Švejk,“ popisuje spisovatel, který mimo jiné vyučoval na berlínské Humboldtově univerzitě.
Nebe pod Berlínem neboli „rockové příběhy z berlínského metra“, komiks Alois Nebel nebo nejnověji třeba melancholická novela ze sídliště Národní třída. I to má na svém spisovatelském kontě Jaroslav Rudiš, muž, který už byl v životě mnohým: diskžokejem, manažerem punkové kapely, portýrem nebo i tím, co vystudoval – učitelem.
Víte, která z jeho knih je v zemi našich západních sousedů, o níž se v rozhovoru také hodně mluvilo, nejúspěšnější? Možná se budete divit – ale je to komiksový Alois Nebel, příběh nádražáka z Jesenicka.
„Alois Nebel se trefil do momentu, kdy v Německu i u nás roste zájem o komiksy,“ vysvětluje Jaroslav Rudiš, který příběh, jenž se dočkal i svého filmového zpracování, vytvořil společně s výtvarníkem Jaromírem 99.
Pohraničí, vlaky, střední Evropa a poválečný odsun. I to jsou témata, která nejen Němce na Aloisi Nebelovi tolik přitahují. „Pohraničí je poměrně neprozkoumaný kraj, který nabízí spoustu příběhů: česko-německých, německo-českých – spousta dramat, o nichž se dlouho nemluvilo,“ přibližuje spisovatel.
Jeho nejnovější knihou je novela Národní třída. co ho k jejímu sepsání vedlo? A jak se vlastně stalo, že jeho příběhy často bývají česko-německé? I na to se Lucie Výborná svého hosta zeptala. Jaroslav Rudiš však mluvil třeba i o tom, jak je možné, že si Alois Nebel začíná žít vlastním životem.
Záznam celého rozhovoru s Jaroslavem Rudišem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout také v iRadiu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Další propojení Strnada a Kaliňáka. Firma slovenského ministra obrany lobbovala za miliony
-
Komise Babišovi navrhuje dvě řešení jeho možného střetu. Oslepit fond, nebo odstřihnout Agrofert od dotací
-
Vojenská policie zasahuje v ÚVN kvůli veřejným zakázkám, zadržela tři bývalé či současné náměstky
-
Sanaci kontaminovaného území na Šumavě bude provádět armáda. Začne ve středu, uvedl Hlaváč




