Jan Rybář

Bouřlivák a člověk, který si nekompromisně dokázal stát za svým. Takový prý byl Tycho Brahe – aspoň podle toho, jak jej Jan Rybář zobrazil ve svém detektivním románu Čtvrtá kostka, v němž čerpal z rozsáhlých znalostí rudolfínské Prahy. „Kdybychom žili v Praze kolem roku 1600, nesporně bychom o něm věděli – byl v tehdejší době takřka celebritou,“ upozorňuje Jan Rybář na složku Brahovy osobnosti, která nebývá tak známá. „Dokonce měl i jeden z největších tehdejších platů a skutečně – byl vidět.“

Když přišel Brahe do Prahy, byl už hvězdou tehdejšího vědeckého nebe Evropy. Měl za sebou dlouhá léta působení v Dánsku, kde vybudoval jednu z prvních vědeckých institucí na světě a observatoř, kde prováděl svá, na tehdejší dobu velice přesná, pozorování. „Když se v Dánsku rozhádal s tamním vládnoucím rodem, není divu, že jej Rudolf II. povolal, aby pomohl Praze dobýt její místo na výsluní vědy,“ upřesňuje Jan Rybář.

Skutečně byla Brahova pozorování překonána až 60 let po vynalezení dalekohledu? „Dokázal popsat to, co viděl, s fascinující přesností. I to umožnilo jeho následovníku Keplerovi, aby formuloval zákony pohybu vesmírných těles – tedy zákony, které platí dodnes,“ zdůrazňuje host Václava Žmolíka ve vysílání.

A mezi 11. a 12. hodinou přišla řeč například i na vyzdvižení ostatků Tychona Braha, k němuž došlo přednedávnem. Byla příčinou jeho smrti skutečně otrava rtutí? A jak to, že byl Brahův hrob otevřen už podruhé? I to se dozvíte v záznamu celého rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Janem Rybářem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.