Jaké jsou příčiny anorexie

3. březen 2006
Vaše téma

Do poraden pro anorektiky přichází stále více nezdravě hubených lidí. Za posledních 20 let se jejich počet ztrojnásobil a i když neexistují žádné oficiální statistické údaje, vypadá to, že jejich počet v České republice roste. Proto jsme se zajímali, jestli jsou příčinou anorexie stále vyšší nároky na vzhled nebo genetická zatíženost a jestli je bulimie a anorexie opravdu epidemií poruchy přímo potravy, jak nás někteří odborníci varují.

Michaela Vetešková: Lékaři vidí v mentální anorexii nemoc s vážnými zdravotními a psychickými následky. Většina nevěří tomu, že se všichni pacienti jednou provždy vyléčí. Úspěšnost léčby je pouhých 30%, přičemž 7 % umírá. Někteří v nemoci mentální anorexie a bulimie spatřují nemoc dneška. Dnešní doba si žádá lidi výkonné, schopné, sebevědomé. Jeden názor za všechny od zpěváka Panča.

Projev občana: No tak já mám názor poměrně hodně radikální. Protože jsem měl sestřenici, která umřela, když jí bylo přes dvacet, právě na mentální anorexii. Byl bych strašně rád, kdyby média informovaly o týto nemoci, že hlavně děti a hlavně mladý holky, který propadají těm různejm dietám, že je to onemocnění, které dokáže člověka zmrzačit a nebo po kterém se dá umřít. To mi jako z těch lékařských zpráv v televizi není dostatečně jasný. Prostě u nás v rodině se to stalo. Zajímavý na tom vlastně bylo, že v podstatě se z toho nejhoršího dostala a vona vlastně se jenom natáhla, že si bude číst knížku a už se neprobudila.

Michaela Vetešková: Lékaři neznají pravé důvody nemoci. S jistotou vám však potvrdí, že anorexie a bulimie je nemoc, kdy ochoří nejenom tělo, ale i duše a že se porucha příjmu potravy nesmí podceňovat. Mnoho z vás, které jsme při naší anketě oslovili, si to uvědomuje.

Projev občana: Mají to většinou mladá děvčata, která se snaží vypadat jako modelky a drží různé diety a potom už jim to přeroste přes hlavu a už to nezvládají. Musí se začít léčit.

Michaela Vetešková: Krejčovský metr a váhu mají bulimičky a anorektičky denně po ruce. Trpí únavou, mají zažloutlou pleť, řídké vlasy, jsou chudokrevné, kazí se jim zuby. Zajímalo vás, jak zacházet s mentální anorexií? Odpovídá psycholožka psychosomatické kliniky v Praze 6 Markéta Rokytová.

Markéta Rokytová: V každém případě je nutné připustit, že je to choroba. Že to není jejich výmysl. Hrozně často se dívky setkávají s názorem, především mužské části populace, ty otcové, bratři hrozně často těm dívkám říkají, no tak začni jíst. Vždyť o co jde? To jenom hodně často to okolí tu dívku obviňuje, že to je její výmysl a snaha strhnout na sebe pozornost. Potrápit rodinu. Je to skutečně nemoc. Není to jejich výmysl. Ty dívky s tím bojují těžce. Způsob, jakým já se snažím s dívkami pracovat je, vzít do péče celou rodinu nebo alespoň ty osoby, které pro tu dívku jsou hodně důležité a pracovat s nimi. Na tom, že viníkem všech nesnází v rodině není ta dívka, protože anorexie sebou do té rodiny přinese hrozně moc rozkolů, hádek. Rodiny, které jsou před tím funkční, výborně fungující, tak najednou rodiče se začnou obviňovat, jestli dostatečně dívku pohlídali nebo nepohlídali. Takže jim vysvětlit, že za to nemůže ta dívka a že je jejich úkolem celé rodiny, semknout síly proti anorexii. Hodně často používám něco z externalizace, kde vlastně ta anorexie, je to taková trošičku hravá technika, kdy o té anorexii mluvíme jako o strašidlech, které tu rodinu přepadlo. Cílem rodiny je semknout síly proti anorexii. Často dívky tu anorexii kreslí a potom s ní zápasí a rodina jim v tom pomáhá. Efekt to má ten, že ta dívka nebo chlapec, těch chlapců je málo, ale nemůžu mluvit jenom o dívkách, přestane být viníkem všeho, co se v té rodině děje. Přestane být černou ovcí rodiny a rodiče se přestanou navzájem obviňovat. Místo toho začnou zase spolupracovat, protože mají společného nepřítele, kterého musí porazit.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: ela
Spustit audio

Více z pořadu