Jaké jsou dnešní děti? Známý pediatr vyvrací nejčastější mýty o dětských nemocích

Zkušený pediatr, MUDr. Ladislav Hanousek, při vyšetřování dítěte
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zkušený pediatr, MUDr. Ladislav Hanousek, při vyšetřování dítěte

Pediatr Ladislav Hanousek začínal před čtyřiceti lety na dětské klinice fakultní nemocnice v Hradci Králové. V západočeském kraji založil zdravotní a očkovací průkaz dítěte, který se dnes používá v celém Česku. A také napsal knížku Maminko není mi dobře, kde najdete praktické rady ohledně péče o děti. Jaké jsou nejčastější mýty, kterými můžete svému dítěti ublížit?

V posledních pětadvaceti letech slouží doktor Hanousek na pohotovosti, kam se prý stále vracejí děti špatně léčené svými rodiči. „Hořký čaj při průjmu a zvracení nebo předčasně podané léky proti teplotě nebo kašli,“ zmiňuje lékař nejčastější omyly. „Dítě během nechutenství nepřijímá cukr a začne ho čerpat z vlastních tuků. Během tohoto procesu se tvoří kyselé látky – a ty proudí do centra zvracení,“ vysvětluje. Čaj tedy radí osladit, ideálně hroznovým cukrem.

Další chybou je snažit se co nejrychleji snížit horečku. „Při teplotě kolem 38 stupňů se organismus velmi dobře brání. Pokud teplotu snížíme, snížíme i obranyschopnost těla.“ Snížení teploty navíc sníží i příznaky nemoci což není cíl: „Potřebujeme, aby dítě teplotu mělo. Polehává, sem tam usne a tím se samo regeneruje. Teplota je výhodná.“

Pediatr tedy radí vydržet teplotu bez podávání léků. „Nemůžeme nechat dítě v teplotě okolo 40 stupňů několik dnů. Ale můžeme zkusit třeba zábaly: zabalit dítě do mokré osušky a asi patnáct minut nechat působit. Bez přikrývky,“ radí. Podobně funguje také vlažná sprcha. Teprve pokud se teplota nesníží, je to známka toho, že bychom měli jít k lékaři.

Sledovat příznaky

Důležité je vyloučit závažná onemocnění: „Musíme si ověřit, zda dítě ohne šíji a dohlédne si na pupík. Příčinou horečky může být zánět mozkových blan. Také bychom měli sledovat kůži, těžké infekce jsou provázené skvrnami na nohou.“

Obvyklé mýty se týkají také kašle u dětí. „Traduje se, že když je kašel suchý, měl by se dávat lék proti kašli. Výhodnější je od začátku podávat lék na podporu odkašlávání, protože dítě zbavíme toho, co jej nejvíc trápí. Podporou odkašlávání kašel přejde do mokré fáze a rychleji se vyléčí,“ vysvětluje pediatr.

Cibule a lípa

Podle něj také skvěle funguje šťáva z cibule: „Rozkrojená cibule se zasype cukrem a začne uvolňovat šťávu. Pětkrát denně dejte dítěti lžičku dvě. Šťáva z cibule uvolňuje dýchací cesty, rozpouští hlen a obsahuje fytoncidy, které brání růstu bakterií a virusů.“ Z bylinek pak doporučuje pozapomenutou lípu: „Způsobuje pocení, které je u dítěte důležité. Pocení stejně jako tekutiny snižuje teplotu organismu a zbavuje ho látek, které v něm nemají být.“

Dobrý dětský lékař ví, že dítěti nemá automaticky dávat antibiotika. „Ta sice zabijí mikroby, ale organismus si nestačí vytvořit obranné látky – a dítě za krátký čas znovu onemocní. Když dáte nemoci čas a necháte dítě i při bakteriální nemoci, jako je angína, den dva bez antibiotik, stihne si vytvořit protilátky.“

Poslední rada dětského lékaře směřuje k psychosomatickým onemocněním. „Pokud má dítě dlouhodobý problém, tak ho somatizuje: objeví se bolesti břicha, hlavy a i když ho vyšetřujeme, žádná somatická příčina se neobjeví.“ To prý platí zejména u rodičů, kteří se rozvedou a bývalého partnera před dítětem pomlouvají. „Když dítě žije v normálním vztahu k oběma rodičům, psychosomatické stavy se objevují méně. Psychika má vzhledem k chorobám obrovský význam.“

Spustit audio

Související