Jak zvýšit bezpečnost autobusové přepravy?

4. červenec 2003
Vaše téma

Jak zvýšit bezpečnost autobusové přepravy? To jsme dnes probírali v pořadech pod znělkou Vaše téma. Vaše téma dnes určil posluchač pan Krop, který připomíná poslanecký návrh snížit maximální povolenou rychlost pro autobusy. Domnívá se ale, že o rychlosti by měli rozhodovat odborníci. Jaký je tedy jejich názor?

Posluchač se zmínil o poslanecké předloze, která počítá se snížením maximální povolené rychlosti autobusů na dálnici ze sto třiceti na sto deset kilometrů v hodině a na silnicích mimo obec z devadesáti na osmdesát kilometrů v hodině. Jeden z autorů předlohy, poslanec Lubomír Suka, argumentuje tím, že se mohou zmírnit následky případných nehod.

Lubomír Suka: Vycházeli jsme i z toho stavu, který je platný nebo ustálený v Evropě. Zhruba jsme měli přehled z pětadvaceti zemí, kde v patnácti je povolená maximální rychlost osmdesát kilometrů za hodinu. V těch dalších zemích to nepřesahuje devadesát.

Snížení rychlosti může pomoci, ale není to to hlavní, co je potřeba udělat, říká vedoucí zdokonalovacího centra řidičů ve Vysokém Mýtě Jiří Patera.

Jiří Patera: Prvotní je technický stav autobusů, technický stav dovezených autobusů, jejich perfektní kontroly na STK a opravdu správné seřízení brzdových soustav, což je obrovsky složitá záležitost.

Rostislav Plachý z Policejního prezídia dodává, že záleží hodně na umění řidiče jezdit s autobusem, který se na silnici chová jinak, než osobní auto. A důležité také je umět řešit situace, které v provozu vzniknou. To ale v autoškole nenaučí, je potřeba praxe. Řidičské oprávnění D od roku 2000 nevyžaduje praxi. Stačí pár hodin za volantem. V minulosti platilo, že D mohl získat jen ten, kdo měl praxi s nákladním vozem. Právě k tomu by se řada odborníků i policie podle Rostislava Plachého ráda vrátila.

Jiří Patera: Především to je ta nezkušenost těch řidičů, to znamená je to otázka praxe, otázka jejich odborného vyškolení, kde skutečně postrádáme to, co bylo dříve, že řidič za autobus sedl až po určité praxi na nákladním vozidle, až po určité praxi na mechanické dílně.

S povinnou dvouletou praxí na nákladním vozidle počítá také poslanecký návrh. Ministerstvo dopravy ale slovy mluvčí Ludmily Roubcové namítá, že bude velmi obtížné dokazovat, že člověk skutečně dva roky nákladní vozidlo řídil.

Ludmila Roubcová: Takže my doopravdy vyšší efekt vidíme v tom, že řidič bude muset projít náročnějším školením..

Kvalita nových řidičů autobusů se snižuje, shodují se všechny oslovené strany. Otázku bezpečnosti autobusové přepravy je potřeba řešit. Jak? V září by zákonodárci mohli k projednání dostat návrh poslanců na snížení rychlosti a zavedení povinné praxe před získáním řidičského oprávnění skupiny D a také vládní návrh, který předpokládá důkladnější školení řidičů a větší důraz na psychiku. Policisté pak podle Rostislava Plachého z Policejního prezídia hodlají ve větší míře kontrolovat autobusy, a to včetně pravidelných linek.

Rostislav Plachý: Musíme provádět kontrolu nejenom technického stavu, ale musíme se také podívat, zda vůbec ta dopravní firma má oprávnění k provádění té přepravy osob. Co dál ještě kontrolujeme, to je také dodržování těch bezpečnostních přestávek, doby řízení, doby odpočinku, to znamená ty požadavky, které jsou stanoveny tou evropskou dohodou o práci osádek mezinárodní kamionové přepravy. Tam zjišťujeme zase třeba, že ti řidiči ty kotoučky špatně vypisují, tam potom vám zůstává trošku rozum stát, jaký teda probíhá školení těch řidičů na těch firmách. Oni tvrdí ano, školení jsme prošli, dokonce nám předkládají profesní osvědčení o školení řidičů, no ale bohužel, přesvědčujeme se, že ne, že prostě buď na tom školení nedávali pozor nebo teda opravdu je to nikdo nenaučil.

To byl souhrn toho, co dosud v pořadu Vaše téma zaznělo. Ministerstvo, někteří poslanci i profesionální řidiči, jsou pro zpřísnění požadavků na proškolení a praxi řidičů autobusů. Od policie jsme dnes slyšeli, že šoféři často neumí autobusy dobře ovládat a vyhýbání překážce na silnici je jednou z častých příčin dopravních nehod. U patrových autobusů vyžaduje manévrování ještě větší um. Musejí řidiči patrových autobusů projít přísnějšího kritérii? To teď probereme s ministerským radou Evženem Predigrem z Ministerstva dopravy České republiky. Jak to tedy je, musejí mít řidiči patrových autobusů nějakou praxi nebo školení navíc?

Evžen Predigr: Každý řidič autobusu musí podle zákona 247/2000 Sbírky projít povinným školením jednou za rok a jedenkrát za tři roky přezkoušení. Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost zajistit svým zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jejich práce a pracoviště a pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Zaměstnanec má povinnost účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se ověření svých znalostí. Z toho vyplývá, že každý řidič patrových autobusů by se měl z hlediska zákoníku práce podrobit ověření svých znalostí a tím zákonitě musí absolvovat jiné školení, než řidič normálního autobusu.

Ale je to na zaměstnanci. V tom zákoně jste citoval, že zaměstnavatel určí.

Evžen Predigr: Ano, zaměstnavatel určí. Z hlediska zákona 247 je povinné školení jednou za rok a jednou za tři roky přezkoušení.

Uvažujete o nějakém zpřísnění? Připravujete předpis, který by stanovil řidičům patrových autobusů výslovně větší praxi?

Evžen Predigr: Pro patrové autobusy z hlediska zákona 247 nepřipravujeme změnu povinného školení.

Jak tuto otázku vnímá Evropská unie, do které bychom měli příští rok vstoupit?

Evžen Predigr: Povinné školení je v Evropské unii poměrně závažnou otázkou. Během krátké doby by měla být v Evropské unii přijata poměrně radikální zpřísnění povinného školení řidičů. Průběžná odborná příprava se bude konat formou internátní školení po dobu pěti dní, jednou za pět let. Toto je nutno považovat za absolutní minimum. Členské státy budou mít naprostou svobodu při rozhodování, jak si přejí uspořádat odbornou přípravu v souladu s danými požadavky. Zatím podle našich informací by tato směrnice měla platit zhruba od prvního první 2004.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: blč

Více z pořadu